Putin si v Minsku potřásl rukou s Porošenkem, mírová jednání začala

  • 1690
Ukrajinský prezident Porošenko jednal s Vladimirem Putinem. Krizi na východě země podle něj uklidní tři kroky: konec vyzbrojování vzbouřenců, volný přístup pro mezinárodní pozorovatele a propuštění zajatců. Šéf Kremlu upozornil, že vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou může zkalit asociační dohoda s EU.

Prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Petro Porošenko v úterý v Minsku vůbec poprvé jednali mezi čtyřma očima. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se oba státníci sešli po večeři na summitu o ukrajinské krizi, kterého se kromě představitelů Ruska a Ukrajiny účastní i prezidenti Kazachstánu a Běloruska a také zástupci Evropské unie.

Petro Porošenko se podle agentury Reuters v Minsku nechal slyšet, že hlavním cílem jeho účasti na summitu je „ukončit krveprolití a zahájit hledání politického kompromisu“. Jedinou cestou, jak stabilizovat napjatou situaci na východě země, je podle něj zajištění pořádku na rusko-ukrajinských hranicích a obnovení efektivních hraničních kontrol.

Krize na Ukrajině

Cestu k míru na východě Ukrajiny podle Porošenka otevřou tři kroky. Rusko musí zastavit dodávky zbraní pro separatisty a zajistit volný přístup pro pozorovatele z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Třetím krokem je podle ukrajinského prezidenta propuštění válečných zajatců.

„Jsme připraveni jednat o vyhrocené krizi na Ukrajině, kterou nelze vyřešit další eskalací násilí, bez přihlédnutí k zájmům jihovýchodních oblastí země, bez mírového jednání s jejich představiteli,“ prohlásil ruský prezident Putin.

„Nejspíš bychom neměli očekávat žádný zásadní průlom. Ale abychom se mohli začít posouvat směrem k míru, musíme přijmout koncepční rozhodnutí,“ míní podle agentury ITAR-TASS běloruský prezident Alexander Lukašenko, který summit v Minsku hostí.

Putin před dohodou s Evropou varuje. Přijdeme o sto miliard, tvrdí

Během jednání s šéfkou evropské diplomacie Catherine Ashtonovou Porošenko rovněž slíbil, že ukrajinský parlament do konce září ratifikuje asociační dohodu s Evropskou unií. 

Vladimir Putin účastníky mírového summitu od naplnění dohody varoval. „Z našeho pohledu by bylo přínosné nejen zachovat, ale také výrazně prohloubit vzájemné vztahy. Je ovšem otázkou, zda je možné toho dosáhnout, pokud asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií skutečně uzavřete,“ varoval podle agentury RIA Novosti šéf Kremlu.

Jak píše agentura Reuters, svůj názor Putin podpořil i konkrétními čísly. Podpis asociační dohody by údajně pro Rusko znamenal ztrátu ve výši 100 miliard rublů, v přepočtu téměř 60 miliard korun.

Putin se obává, že na Ukrajinu bude z Evropy proudit zboží. Místní firmy je pak prý budou přebalovat a posílat do Ruska jako ukrajinské výrobky. Ukrajina přitom s Ruskem a dalšími postsovětskými státy tvoří zónu volného obchodu, prodejci se tak vyhnou poplatkům za dovoz.

Moskva by podle Putina reagovala „obchodními opatřeními“, aby před ztrátami ochránila svou ekonomiku, ale i ostatní členské státy zóny volného obchodu. Rusko podle Putina nezpochybňuje právo Ukrajiny na sebeurčení a na výběr vojenských i hospodářských spojenců, ale doufá, že si je Kyjev nebude vybírat na úkor Moskvy.

„Dohoda povede na Ukrajině k zavedení skutečných reforem,“ hájí však sblížení s Evropou Porošenko. Dohoda podle něj představuje pro Ukrajinu „civilizační volbu“, která není proti nikomu zaměřena. Vztahy se sousedy by údajně měla naopak výrazně zlepšit.

Právě to, že předchozí prezident Viktor Janukovyč nakonec odmítl asociační dohodu s EU loni v listopadu podepsat, vyvolalo v Kyjevě protesty, které přerostly v pouliční boje a svržení Janukovyčova proruského režimu. Moskva zareagovala anexí Krymu, vzápětí na východě Ukrajiny vypuklo proruské povstání, které se ukrajinská armáda dosud snaží potlačit.

Porošenko dohodu podepsal na konci června, ještě ji musí ratifikovat kyjevský parlament. Ten prezident v pondělí rozpustil, poslanci však pracují až do zvolení nové sněmovny. Hlasovaní je vypsané na 26. říjen, asociační dohodu proto potvrdí původní poslanci.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video