Miroslava Němcová počítala s tím, že pověření sestavit vládu získá koalice.

Miroslava Němcová počítala s tím, že pověření sestavit vládu získá koalice. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Zeman byl rozhodnutý předem, pohnout s ním už asi nešlo, říká Němcová

  • 1382
Česko mohlo mít první premiérku ve své historii. Poté, co Miloš Zeman v nedělních Hovorech z Lán naznačil, že raději jmenuje vládu odborníků, je šance na novou koaliční vládu velice malá. Prezident byl rozhodnutý předem a nikdo s ním nemohl pohnout, myslí si předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová.

Miloš Zeman naznačil, že v úterý ohlásí vznik úřednické vlády. Co by to znamenalo pro Českou republiku?
Pan prezident slyšel názory všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně a všechny deklarovaly, že úřednickou vládu nepodpoří. Tím pádem budou pravděpodobně následovat předčasné volby. Je to rozhodnutí, které je prezidentovi z ústavy dáno, ale ty víkendové rozhovory nejspíš probíhaly ve chvíli, kdy už byl rozhodnutý a nemohly s tím jeho názorem nikterak pohnout.

Je to pro vás zklamání, nebo jste tušila, že se tak prezident rozhodne?Výrazně jsem s tím nepočítala. Ty rozhovory vedly k potvrzení toho, že existuje většina ve Sněmovně, která umožní vznik nové vlády, jež by mohla do řádného termínu voleb dokončit práci, kterou je třeba dokončit. Myslela jsem, že názory politických stran budou pro prezidenta oporou v jeho rozhodování. Počítala jsem proto s variantou, že to pověření získáme my.

Pozici volebního lídra nemohu odmítnout, říká NěmcováCelý rozhovor čtěte v pondělí 24. června

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Vznik úřednické vlády, která nejspíš nezíská důvěru Sněmovny, znamená, že politická krize v Česku nekončí, ale možná se ještě prohloubí. Ponese za ni Miloš Zeman od toho okamžiku osobní odpovědnost?
Určitě pan prezident činí své rozhodnutí s vědomím, že na něm nyní leží odpovědnost nejen za výběr premiéra, ale i za ekonomický vývoj naší země. A že se o tuto odpovědnost s nikým nedělí. Trochu jsem sázela na jeho pragmatismus a na to, že se na problém dívá také jako ekonom. Ekonomické argumenty jsem Miloši Zemanovi předkládala i na naší páteční schůzce. Nevím, co u něj nakonec převážilo.

Možná jeho mocichtivost, jíž jste se, jak jste nedávno řekla, obávala?Bohužel to tak je. Musím to tak vzít.

Kandidátka na premiérku

Jaké ekonomické argumenty jste Miloši Zemanovi předložila?
Moje obava byla a stále je, že pokud by se prezident rozhodl pro úřednickou vládu, nečeká nás vývoj, který by svědčil stabilitě. Úřednická vláda nezíská podporu, pak budou předčasné volby, po nich se zas bude tvořit nová vláda, která může mít velkou časovou potíž sestavit a prosadit státní rozpočet na příští rok. Čas poplyne a zahraniční trhy budou reagovat. Hypercitliví investoři si pečlivě hlídají, jak to s kterou zemí vypadá. Analyzují každý krok vlád. Jedno vyjádření paní Merkelové způsobí, že se burza otřese.

Není to přílišné strašení? Pokud vláda vzešlá z voleb začne úřadovat už na podzim, může stihnout svůj rozpočet sestavit bez potíží.
Bez potíží to zcela určitě nepůjde. Rozpočet se začíná připravovat během léta, aby byl do 30. září předložen Sněmovně. Během léta tak probíhají jednání mezi ministrem financí a zástupci jednotlivých resortů o jeho podobě. Předčasné volby znamenají, že rozpočet bude tvořit jiná vláda než ta, která ho pak bude prosazovat ve Sněmovně. To je první velký problém. A kdo dnes může říct, že po volbách vznikne nová vláda rychle? Pokud Sněmovna neschválí rozpočet, půjdeme příští rok do rozpočtového provizoria a to by pro naši zemi nebylo nic dobrého.

Myslíte, že by Miloš Zeman se svým ekonomickým vzděláním takové nebezpečí přehlédl?
To já nevím, to je otázka na pana prezidenta. Já si přála takové řešení, abychom ty ekonomické ztráty měli co nejmenší. Nyní máme docela dobrou pozici z hlediska úrokových sazeb, které platíme za státní dluhopisy. Na dluhové službě nám to uspoří 30 miliard korun ročně. Představa, že to skočí jinam, tak to jsou šílené peníze. Moc jsem si přála, aby pan prezident řekl jiné rozhodnutí, ale nejspíš jsem to nemohla, bohužel, nijak ovlivnit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue