Na zvýšená bezpečnostní opatření jsou v pražské zoologické zahradě podle jejího ředitele Miroslava Bobka zvyklí. „Zejména u goril jsme vždycky měli hrůzu, že dostanou – v uvozovkách – obyčejnou chřipku. Takže vždy v chřipkových obdobích k nim chovatelé chodí přes dezinfekční rohože, nosí roušky a podobně. Tak to bylo i v dobách ještě hluboce předcovidových,“ říká. „Teď jsme opatření ještě rozšířili a zpřísnili, speciálně u zvířat, kde je vyšší riziko přenosu. U primátů, u šelem a dalších. Takže i k lachtanům chodí naši chovatelé s rouškami a dávají jim krmení v rukavicích,“ dodává šéf zoo, kde teď ošetřovatele raději rozdělili na směny.
Zoologickou zahradu máte úplně prázdnou, bez návštěvníků. Přes všechna negativa asi musí být zvířata ráda, že si odfrknou, ne?
Jak která. Pro některá zvířata je skutečně prázdná zoo příjemnější, než když jsou tu lidé. Třeba chovatelé šelem mi říkali, že velké kočky – například tygři – jsou rády, že mají svůj klid. Na druhé straně řadě zvířat návštěvníci chybějí. Stejně jako návštěvníci sledují zvířata, tak také zvířata sledují je. Typickým příkladem jsou gorily. Máme třeba fotky, kdy mláďata – ať už to byla Moja, nebo další – komunikují přes sklo s dětmi, dávají si ruku na ruku. Některá zvířata se v prázdné zoo možná budou nudit.
