Protestní akce za práva menšin a proti policejnímu násilí se konaly v pátek také v řadě dalších amerických měst, napsala agentura AP.
Na televizních záběrech z města Minneapolis, odkud se protesty rozšířily, bylo vidět, že demonstranti procházejí ulicemi, ačkoli mezi 20:00 a 6:00 místního času je stanoven zákaz vycházení. Policisté nakonec proti davu zasáhli slzným plynem, gumovými projektily a ohlušujícími granáty.
Americké ministerstvo obrany povolalo také jednotky Národní gardy. Do Minnesoty nasadí 1 700 jejích členů, kteří mají dohlížet na pořádek v ulicích. Bude to největší nasazení armády v historii téměř šestimilionového státu. Pět stovek členů Národní gardy povolal také guvernér státu Atlanta, píše server NBC.
Zákaz vycházení má platit také následující noc. V tu dobu se podle starosty Freye nesmí pohybovat venku nikdo kromě pracovníků záchranných složek, lidí potřebujících lékařskou pomoc, těch, kteří prchají před nebezpečím, a bezdomovců. Tomu, kdo nařízení poruší, hrozí pokuta až tisíc dolarů nebo až devadesátidenní vězení.
Demonstrovalo se i jinde
Ve Phoenixu, Denveru, Las Vegas, Los Angeles, New Yorku a dalších městech se v pátek večer shromáždily v ulicích tisíce demonstrantů, kteří žádali pohnání viníků ke spravedlnosti. „Říkal, že nemůže dýchat. Spravedlnost pro George,“ citovala agentura AP jeden z transparentů. „Bez spravedlnosti nebude klid,“ skandovali protestující jinde.
Demonstrovalo se i před Bílým domem, kde lidé házeli na policisty předměty i lahve.
V Atlantě po několika hodinách poklidných demonstrací začala část rozhořčeného davu rozbíjet policejní auta a jedno z nich zapálila. Radikální demonstranti rovněž nastříkali sprej na logo televize CNN na jejím sídle. Na policisty útočili radikálové láhvemi a vyzývali je, aby „opustili své zaměstnání“.
The front of CNN Center in Atlanta was the scene of violent protests on Friday evening that resulted in damage to the front of the building and inside https://t.co/Uz5PsPdoND https://t.co/TsIsu9LCbn
V Houstonu, kde zemřelý černoch George Floyd vyrostl, se několik tisíc lidí sešlo před radnicí. V newyorském Brooklynu policie údajně množství protestujících zatkla. „Nemůžu dýchat,“ skandovali v pátek večer také demonstranti před Bílým domem v připomínce posledních slov George Floyda a dalšího černocha Erika Garnera, který byl při zatýkání v New Yorku v roce 2014 přitlačen k zemi, ztratil vědomí a v nemocnici zemřel.
Střílelo se do davu
V Detroitu zemřel v pátek pozdě večer místního času jeden z účastníků tamních protestů. Do davu, který se shromáždil v reakci na pondělní násilnou smrt černocha George Floyda, někdo střílel z auta, informovala mluvčí místní policie Nicole Kirkwoodová. Dodala, že žádný policista zbraň nepoužil.
Střelba se udála ve 23:30 místního času v centru města, kde se policisté střetli s desítkami protestujících. Obětí byl 19letý muž, za mrtvého byl prohlášen v nemocnici. Podezřelý přijel ve sportovně-užitkovém voze (SUV) a vypálil do davu, řekla Kirkwoodová. Podrobnosti o oběti ani útočníkovi neuvedla.
V Detroitu byl v pátek jeden policista zasažen kamenem a musel být hospitalizován. Jeho kolegové zatkli na desítky lidí. Nemálo ze zatčených přitom podle policie nebylo z Detroitu.
Tamní demonstrace měla ve dne klidný průběh, s večerem začali být někteří účastníci protestu agresivní. Okolo půlnoci policie nasadila slzný plyn a dav prořídl.
Policista Derek Chauvin, který kolenem držel při zemi George Floyda, byl v pátek zatčen a obviněn z vraždy. Podle trestního oznámení muži klečel na krku osm minut a 46 vteřin, z čehož dvě minuty a 53 vteřin bylo v době, kdy Floyd již nereagoval. Předtím černoch prosil, aby ho policie nezabíjela, a opakovaně si stěžoval, že nemůže dýchat. Dokument uvádí, že k Floydově smrti patrně vedla kombinace policejního zákroku, zdravotních problémů a možných omamných látek v těle.
V noci na pátek rozzuřený dav v Minneapolisu vtrhl na policejní stanici, která byla předtím z bezpečnostních důvodů evakuována, a zapálil ji. Násilnosti provázely i podobné protesty v dalších městech. Podle CNN se v pátek večer demonstrovalo v 25 amerických městech.
