Romské děti tvoří na Základní škole Křenová v Brně devadesát procent žáků

Romské děti tvoří na Základní škole Křenová v Brně devadesát procent žáků | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Ministryně Kopicová chce do běžných škol více Romů a postižených dětí

  • 321
V běžných školách by v budoucnu mělo studovat více handicapovaných dětí i malých Romů. Umožnit to má národní akční plán ministryně školství Miroslavy Kopicové, který schválila vláda. Za příliš vysoký počet romských žáků ve zvláštních školách je Česko dlouhodobě kritizováno.

Národní akční plán se týká především zdravotně postižených nebo zdravotně či sociálně znevýhodněných dětí, uvedla na brífinku ministryně. Školy budou muset vyhovět speciálním potřebám těchto dětí a předcházet jejich sociálnímu vyloučení.

REAKCE

Zástupkyně ředitele Základní školy v Nových Hradech Kateřina Marešová soudí, že zařadit do běžných škol více handicapovaných dětí je administrativní i finanční problém. "Sehnat asistenta pedagoga není vůbec snadné. V případě, že ho pro méně handicapovaného žáka seženeme, je to jenom na rok a žádat se musí znovu," řekla.

"Naším přáním a cílem je maximum dětí, které mohou navštěvovat běžnou školu, do této školy zařadit," uvedla ministryně Kopicová. V současnosti je podle ní přibližně pět procent dětí, které přicházejí do školy a potřebují speciální péči.

"Na úrovni regionálního školství, to znamená základních a středních škol, máme vytvořený velmi dobře fungující systém speciálních a praktických škol," uvedla Kopicová.

Ty podle ní navštěvují přibližně tři procenta z oněch pěti procent dětí s potřebou speciální péče. "Dvě procenta se vzdělávají v normálním vzdělávacím proudu," dodala. Cílem dnes schváleného plánu je tato procenta zvýšit.

Změny i do mateřských škol

Podle ministryně je také třeba zajímat se o situaci v mateřských, základních, i na vysokých školách. Akční plán obsahuje úkoly nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2011 a 2012.

Co se týká předškolního vzdělávání, mělo by se do něj podle plánu zapojit více dětí. Zmíněna je i možnost, že by byl poslední ročník školky povinný. I děti, kterým se rodiče moc nevěnují, se totiž po absolvování školky mnohem lépe zařadí do běžné školní třídy.

Na základních školách by pak mělo přibýt asistentů pedagoga, kteří by se dětem se specifickými potřebami více věnovali. Měl by se rovněž nastavit systém, který by jasně definoval, na jaké pomůcky a podporu má dítě právo v souvislosti se stupněm jeho postižení. Učitelé by se měli více vzdělávat, aby zvládli náročnou práci s rozmanitým kolektivem.

REAKCE

Náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský(KDU-ČSL) považuje za prospěšné, že se vláda vzděláváním Romů zabývá. V Brně chodí většina romských dětí do dvou základních škol, kde jich je méně ve třídách a věnují se jim tam asistenti. "Pokud se plán potká s tím, že bude nějaká komplexnější péče o děti, aby nechodily za školu a podchytila se jejich mimoškolní činnost, tak ho vítám," uvedl. K jednotlivým lokalitám, kde žijí Romové, je dle něj třeba přistupovat odlišně. Jiné problémy mají Ostrava, Brno i severní Čechy, dodal.

"Je třeba pracovat s pedagogickými pracovníky, vytvořit jim podporu," doplnila Kopicová.

Speciální školy, kde studuje většina znevýhodněných dětí, by se měly buď zaměřit na práci s velmi těžce postiženými dětmi, které se nemohou začlenit do hlavního vzdělávacího proudu, nebo se postupně proměňovat na konzultační a didaktická pracoviště. Změnit by se měly i školské poradny, a to tak, aby rozhodovaly podle jednotného systému. V následujících letech by měl být zřízen i orgán, který by mohl zpětně přezkoumávat jejich rozhodnutí.

"První fázi plánu zabezpečuje ministerstvo školství ze svých prostředků, další návrhy budou mít nároky na státní rozpočet," dodala ministryně.

Ministerstvo školství tímto plánem reaguje na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007. Podle něj Česko porušilo právo na vzdělání u 18 romských dětí tím, že je neoprávněně zařadilo do zvláštních škol. Na podporu rovných příležitostí ve vzdělávání rozdělili úředníci v uplynulých dvou letech miliardu korun z evropských fondů. Na tyto účely budou moci školy čerpat peníze i v příštích letech.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video