Kjótský protokol se zabývá změnami klimatických podmínek na Zemi. Do roku 2012 předpokládá snížení emisí šesti plynů, jež se nejvíc podílejí na oteplování ovzduší.
Jednání v Dillí komplikoval požadavek bohatých států z Evropské unie, Kanady a Japonska, aby i rozvojové země začaly jednat o snižování emisí po roce 2012.
S návrhem nesouhlasili třeba Čína a Indie, kteří ho považují za ohrožení svých startujících ekonomik. Mezi odpůrce patří i státy vyvážející ropu, které se obávají, že budou nuceny snižovat vývozní kvóty.
USA, které se na emisích takzvaných skleníkových plynů podílejí nejvíc, loni odmítly Kjótský protokol ratifikovat s tím, že je v rozporu s jejich hospodářskými zájmy.
Země Evropské unie podle přítomných diplomatů po dlouhé debatě nakonec ustoupily, aby zabránily krizi a nestály v cestě ratifikaci Kjótského protokolu Ruskem.
Text závěrečné deklarace připravovala pořadatelská Indie, která věnovala hodně prostoru obavám chudých zemí jižní polokoule. Deklarace zahrnuje výzvu, aby bohaté státy poskytovaly finanční pomoc chudým zemím a umožnily tak jejich trvalý rozvoj.
