„Naším cílem je učinit další krok s novým balíčkem opatření. Dnes ještě probíhají jednání, ale doufám, že se rozhodneme s Unií ještě více spolupracovat. A ve více oblastech,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg před dvoudenní schůzkou šéfů diplomacie.
Hlavní oblastí, ze které chtějí spojenci podle Stoltenberga udělat „novou vlajkovou loď“ vzájemné spolupráce s EU, má být vojenská mobilita. Tedy schopnost v případě ohrožení přesouvat co nejrychleji vojenské jednotky napříč Evropou bez zdlouhavých administrativních úkonů.
Na ochranu Evropy a spojení s Amerikou vytvoří NATO nová velitelství |
Aliance totiž po ruské anexi Krymu a akcích na Ukrajině posílila svou vojenskou přítomnost na východní hranici. Vojenští velitelé však řeší, jak tyto síly v případě potřeby či ohrožení co nejrychleji posílit dalšími jednotkami.
„V nepředvídatelném bezpečnostním prostředí musí být naše jednotky i s technikou schopné se rychle přesunovat, kdykoli je potřebujeme. To je zásadní pro naši bezpečnost,“ řekl Stoltenberg. K tomu ale Aliance podle něj potřebuje jasnou podporu vlád členských zemí i Evropské unie jako celku.
Aliance sice podle něj pro rychlý pohyb sil už odstranila mnoho byrokratických překážek, je však třeba udělat mnohem víc. Od legislativy usnadňující přechod hranic spojeneckých jednotek přes dostatečné přepravní kapacity až po infrastrukturu v podobě silnic, mostů, železnic, přistávacích drah a přístavů.
Na větší vzájemné spolupráci se NATO a Evropská unie domluvily teprve loni na summitu ve Varšavě, především v reakci na ruské počínání okolo ukrajinské krize a na rostoucí hrozbu terorismu.
Obě organizace tehdy schválily balíček 42 konkrétních opatření v několika oblastech. Od spolupráce v kyberprostoru a sdílení informací o útocích či škodlivém softwaru po společný postup proti takzvaným hybridním hrozbám a terorismu. Právě ohledně boje proti terorismu a řešení teroristických hrozeb by měla být podle Stoltenberga kooperace ještě posílena.
Tlak na Severní Koreu
V úterý budou ministři zahraničí jednat o současných globálních výzvách včetně rostoucí hrozby ze strany Severní Koreje. Poslední test nové severokorejské balistické střely podle Stoltenberga ukázal, že v ohrožení nejsou jen partneři Aliance v širším regionu. „Všechny spojenecké národy by mohly být v dosahu,“ prohlásil s tím, že celý svět proto musí na Pchjongjang vyvinout maximální tlak, aby bylo možné dosáhnout mírového řešení.
NATO vyšle další tisíce vojáků do Afghánistánu. Posily má i Česko |
„Naší odpovědí bylo vždy věrohodné odstrašení. Máme schopnosti a odhodlání odradit všechny útoky,“ dodal. Připomněl, že události na Korejském poloostrově už v historii výrazně NATO formovaly. „Vypuknutí korejské války v roce 1950 vedlo ke kompletní přestavbě Aliance. Doslova dalo písmeno ‚O‘ do NATO včetně zřízení stálého vojenského velitelství a postů generálního tajemníka a vrchního velitele,“ konstatoval.
Ve středu se spojenci budou zabývat pokračováním mise v Afghánistánu. Obecně se předpokládá, že ministři schválí vyslání dalších 3 tisíc zahraničních vojáků do země.
Šéfové diplomacie by měli také posoudit, zda a jak změnit zapojení NATO do široké mezinárodní koalice bojující proti Islámskému státu poté, co bylo území ovládané touto organizací v Sýrii a Iráku prakticky dobyto. „Naše práce ještě není u konce, i když ISIS už neovládá žádné území. Globální koalice se pohybuje od bojových operací až po stabilizační úsilí,“ řekl Stoltenberg.
