Čtěte také: Klaus: Před mládím v taláru jsem varoval
"Prosím, abyste na životní situaci, která pro vás jistě není lehká, nereagovali odchodem mimo řady justice," píše Němec odmítnutým právníkům v dopise.
Nabízí jim zároveň práci vyšších soudních úředníků do doby, než dovrší 30 let. A pak je hodlá znovu navrhnout ke jmenování.
Podle nového zákona z roku 2003 se nesmějí soudcem stát lidé mladší třiceti let. Na Klausem odmítnuté právníky se však toto ustanovení nevztahuje, protože o práci v justici se začali ucházet ještě před změnou pravidel. Nicméně kdyby záleželo jen na prezidentovi, požadovaný věk pro funkci soudce by se ještě zvýšil.
"Jsem přesvědčen, že teprve věk kandidáta nad 35 let může poskytnout jakousi záruku naplnění osobnostních předpokladů, které je třeba na soudce klást," vzkázal Klaus už v lednu ministru Němcovi.
Už tehdy mu Klaus zároveň dopředu sdělil, že navrhované mladé právníky odmítne. "Nechci přímo žádat, abyste mi ke jmenování nenavrhoval ty z kandidátů, kteří by věkovou podmínku nesplňovali. Ale rád bych byl, kdybychom v této věci nalezli nějakou cestu k řešení," apeloval na ministra Němce. Prezident totiž pochybuje, jestli mladí právníci jsou dostatečně vyzrálé osoby s patřičnou odbornou a životní zkušeností.
Ministr Pavel Němec odmítl Klausovo doporučení – a naopak se ho snažil neúspěšně přesvědčit, aby mladým zájemcům o talár nebránil. "Prošli náročnou přípravou na všech úsecích soudní agendy, rovněž absolvovali povinné psychologické vyšetření. Budou pro justici nesporným přínosem a jsou to ti nejlepší," argumentuje Němec.
Na správném "soudcovském věku" se neshodnou ani odborníci. Zatímco podle šéfa soudcovské unie Jaromíra Jirsy jsou mladí soudci diskriminováni kvůli věku, bývalý ústavní soudce Antonín Procházka souhlasí, že jim chybí zkušenost.