O co jde? Na první pohled takřka o nic zvláštního. Vkvětnu 2000, měsíc po nástupu do vlády, Schling koupil dům s pozemkem v Telči v hodnotě 2,2 milionu korun. Po detailnějším prozkoumání kupní smlouvy, zástavního práva a znaleckého posudku se ukazuje, že transakce byla životně důležitá pro firmu Houdek a spol. Z této společnosti musel Schling jako ministr kvůli zákonu o střetu zájmů odejít.
Dům, který na hypotéku koupil, do té doby patřil firmě Houdek a spol., která v ní provozuje tiskárnu. "Účelovost operace je zřejmá: obejít zákon o střetu zájmů. Majetek firmy se vyvedl na soukromou osobu a pan ministr si uchoval podstatný vliv na fungování firmy," soudí právník Vladimír Zeithaml.
Schling na otázku, proč dům koupil, říká: "Z obchodních důvodů." Právník Vladimír Zeithaml říká, že podle občanského zákoníku jsou všechny kroky v nákupu budovy neplatné: "Jakmile nějaký právní úkon obchází nebo porušuje zákon, je neplatný."
Jiní právníci nejsou tak striktní, nicméně i z jejich komentářů vyplývá, že Schling nákupem budovy jednal v zájmu soukromé firmy. "Firmě se tak podařilo splatit dluhy a zachránila tak nemovitost, která byla zastavena bance. Ale já bych mu to nevyčítal," řekl advokát Petr Toman. Schling má z pronájmu domu pravidelný měsíční příjem 28 tisíc korun, ve svém přiznání vedlejších příjmů odevzdaném do Senátu to však neuvedl, ačkoliv mu to zákon ukládá.
O smyslu transakce se Schling nechtěl původně vůbec bavit. "Nic vám do toho není." Teprve na druhý - tentokrát písemný - dotaz, proč budovu kupoval, když už ji jeho firma vlastnila, odpověděl, že šlo o obchodní důvody.
Jaké obchodní důvody mohl mít ministr, který podle zákona o střetu zájmů "nesmí provozovat podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost"? Na základě dokumentů uložených na katastru nemovitostí, výpisu z obchodního rejstříku, rozhovorů se soudním znalcem i s lidmi z České spořitelny, která Schlingovi poskytla hypotéku, je možné rekonstruovat následující příběh v několika krocích.
Firmu Houdek a spol. založili v prosinci 1994 dva podnikatelé, Oldřich Houdek a Jaromír Schling. Od družstva Ekon si koupili zdejší provozovnu tiskárny a vzali si na to úvěr u GE-Capital bank. "Devadesát procent z toho, co nám za to tehdy zaplatili, šlo z peněz banky," říká šéf Ekonu Evžen Solař, podle kterého budovu i s tiskařskou technikou prodali firmě Houdek a spol. přibližně za čtyři miliony korun.
Na podzim 1999 se firma zřejmě dostává do finanční tísně - původního úvěru se jí nedaří zbavit. "Objednali si u nás znalecký posudek na dům, ve kterém tiskárna sídlí. Řekli, že si chtějí vzít úvěr u České spořitelny, a potřebovali vědět, jakou hodnotu má dům, aby ho mohli dát jako zástavu," uvedl jihlavský realitní znalec Jaroslav Krátký. Tržní hodnotu domu i s pozemkem ocenil na 3,3 milionu korun.
Firma Houdek a spol. však úvěr od České spořitelny nedostala. Mezitím se Jaromír Schling, v té době poslanec za ČSSD, stal novým ministrem dopravy a musel společnost opustit. Ministrův poloviční podíl ve firmě přešel na jeho syna Davida. Jak sám David Schling přiznal, ve firmě je vlastně jen naoko: "Já o té firmě nemám přehled. O prodeji budovy nic nevím."
Měsíc po nástupu do vlády uzavřel Schling se svým partnerem Oldřichem Houdkem kupní smlouvu o prodeji domu s pozemkem, kde tiskárna sídlí. "Prodávající prohlašuje, že na převáděných nemovitostech vázne zástavní právo k pozemkům ve prospěch zástavního věřitele GE-Capital bank," stojí ve smlouvě.
Schling zažádal v břeclavské pobočce České spořitelny o stavební úvěr ve výši 2,2 milionu korun a obratem jej - jak se zavázal v kupní smlouvě - poslal na účet do GE-Capital bank. Následně bylo zástavní právo této banky na dům a pozemek vymazáno a Schling si tak svůj méně výhodný stavební úvěr už mohl přeměnit na mnohem výhodnější hypoteční půjčku.
Jaromír Schling je tedy majitelem domu firmy Houdek a spol., která mu začala platit nájem. "Měsíčně to je 28 tisíc korun," uvedl ministr. Zhruba stejnou sumou splácí ministr měsíčně i svou hypotéku, kterou má na deset let.
Jaký je výsledek? Firma Houdek a spol. si polepšila daňově. "Ve chvíli, kdy byla nemovitost převedena na ministra, může firma přiměřené nájemné uvádět jako náklad pro daňové účely," konstatoval právník Tomáš Sokol.
Netratil ani Jaromír Schling. Má sice hypotéku, ta se však splácí z nájemného, z daní může odečítat úroky. Kromě toho získal mnohem větší vliv na firmu. Další právník, Petr Vališ, uvedl, že operace by teoreticky mohla sloužit i jako zdroj peněz na Schlingovu volební kampaň.
"Dal 2,2 milionu z hypotéky do firmy, ta mu platí nájem. Mohli by se třeba dohodnout, že mu zaplatí nájem na rok dopředu. Majitel domu by tak získal na ruku velkou sumu například na svou kampaň. Šlo by o zcela čisté, zdaněné peníze."
