Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministr obrany: Policisté v ulicích nejsou jen kouřovou clonou

  11:24aktualizováno  11:24
Ministr obrany Jiří Šedivý ujišťuje, že teroristé chtěli udeřit opravdu v Praze. "Policisté v ulicích nejsou jen kouřovou clonou," řekl v rozhovoru pro MF DNES. Spojence kritizuje za to, že svět není bez Saddáma Husajna bezpečnější.

Diplomat a exministr obrany Jiří Šedivý | foto: MF DNES

Hrozí Praze teror?

Je situace v případě současné teroristické hrozby opravdu tak vážná, jak o tom hovoří vláda?
Je. Pouze připomenu, že vláda byla na mimořádném zasedání seznámena s vážnými - pro veřejnost nicméně tajnými skutečnostmi. Mohu snad říci alespoň to, že nám předložená fakta určovala poměrně přesně souřadnice záměru teroristického činu, jeho místa a určitého času. Na základě těchto faktů jsme se rozhodli přijmout určitá opatření, která by hrozbě teroristického útoku zabránila anebo ho snížila na minimum.

Je vůbec Praha pro teroristy zajímavým cílem? Až dosud odborníci tvrdili, že "na ráně" jsou Spojené státy, Velká Británie, či Německo.
Pozornost teroristů se přesunuje na takzvané "měkké cíle". Ve Spojených státech či jiných evropských zemích jako je Velká Británie, Francie, Španělsko či Itálie, jež byly v hledáčku teroristů na předních místech, panují totiž poměrné silná bezpečnostní opatření. Teroristé proto nyní přesunují pozornost na země, o nichž se domnívají, že by mohli operovat s menšími problémy než třeba právě v USA. Já jejich domněnky ale nesdílím.

Jste šéfem jednoho ze silových resortů. Nejsou ozbrojenci se samopaly v ulicích Prahy pouze "vrtěním hrozbou terorismu"? Není to jen populistické gesto před dalšími volbami?
V žádném případě. Záleželo nám naopak na tom, abychom nevyvolali mezi lidmi paniku a zároveň se vyhnuli podezření z populistických kroků před volbami. Současná protiteroristická pohotovost není kouřovou clonou, která by měla lidmi manipulovat či před nimi něco zakrývat.

Pokud je to tak vážné, upřesněte blíže tu hrozbu, aby lidé věděli o co jde.
Já to prostě nemohu specifikovat. Už teď se pohybuji na hranici toho, co mohu veřejně sdělit. Nechceme teroristům poskytnou sebemenší kamínek do mozaiky, kterou si o nás - stejně jako my o nich - sestavují. Sebemenší kamínek, který by jim pomohl vytvořit obraz o tom, odkud pocházejí informace, které jsme o plánech teroristů získali. Zkusím to shrnout: existuje určitý záměr teroristů potvrzený z několika zdrojů z doby posledních tří týdnů. Záměr o tom, že existuje místo, kde chtějí udeřit - a tím místem je Praha. Že existuje určitý časový interval, v němž to chtějí učinit. Víc vám říci nemohu.

Nicméně přesto: mají lidé po všech zkušenostech z posledních let politikům věřit, zda zrovna teď říkají pravdu?
Pro mne je to až příliš závažná věc, než abych jakkoliv mlžil a neříkal pravdu. Kabinet vycházel z informací zpravodajských služeb. Jednání byl přítomen i bývalý ministr vnitra Bublan, který nám jako někdejší šéf rozvědky jen potvrdil, že informace jsou natolik závažné, abychom podnikli nezbytné kroky.

Dozvíme se vůbec někdy, co to bylo za hrozbu?
Dozvíte se to ve chvíli až pravděpodobnost hrozby teroristického útoku bude nulová. Ale abych předešel vašim dalším pochybám: když se nás jeden z šéfů zpravodajských služeb snažil ujistit o závažnosti situace, tak nám řekl, že máme dnes detailnější sadu informací než které měly před jedenáctým zářím tajné služby USA.

Vyplývá z těchto informací, že se v Česku pohybují či zdržují potencionální teroristé?
Pokud alespoň já vím, tak takové informace neexistují. Alespoň pokud já vím.

Aniž bychom chtěli vyvolávat xenofobní nálady vůči muslimské menšině v Česku, mohou se teroristé rekrutovat i z ní?
Teroristé se mohou rekrutovat z mnoha extrémních větví různých menšin.

Jako dlouholetý ředitel Ústavu mezinárodních vztahů jste varoval před bezpečnostními riziky vstupu Česka do Unie. Mínil jste tím i terorismus?
Varoval jsem například před tím, že bychom se při vstupu do Evropské unie neměli zabývat jen obavami našich západních sousedů z východní migrace, ale i migrací ze Západu na Východ. Část těchto "západních migrantů" nemusí být původem Evropané a mohou v Česku posílit organizovaný zločin či podhoubí pro možné teroristické organizace.

Ta varování se naplnila?
Pokud jde o organizovaný zločin či jiné sociálně-patologické jevy, tak jednoznačně. Pokud jde o teroristické podhoubí, tak můžeme jen spekulovat. Zda tu jsou například jakési spící teroristické struktury, jež mohou být za určitých okolností aktivovány. Ale to už není starost ministra obrany.

Léta jste se ale přece terorismem zabýval.
Zkusím to říct jinak: Česko nelze v žádném případě srovnávat s Británií, Francií, Španělskem či Belgií. Tyto země měly kolonie a žije v nich značné množství muslimského obyvatelstva. Mezi ním se vždy najde určité promile militantních extrémistů. Vždyť jen ve Francii je pět miliónů přistěhovalců. Například atentátníci v londýnském metru nebyli společenští vyděděnci. Jeden z nich byl učitelem. Ale určitý druh frustrace asi cítili, hledali smysl života. A pokud se takoví lidé kontaktují s nějakými militantními imámy, kteří jim nabídnou "smysluplnou" víru, jak splnit povinnost dobrého muslima - totiž uskutečnit atentát -, tak oni to udělají.

Je i česká armáda připravena zasáhnout proti možným atentátníkům?
Není to hlavní úkol armády. Disponujeme nicméně speciální operační skupinou Vojenské policie, která je cvičena proti teroristům. Vojáci mohou posílit i policejní hlídky. Naše chemické či záchranářské jednotky mohou pomáhat při odstraňování následků teroristických útoků... podílíme se i na ochraně vzdušného prostoru NATO... na to vše jsme připraveni.

Nemýlíme-li se, tak vy jako ministr obrany rozhodujete, zda dopravní letoun s teroristy na palubě sestřelit či ne.
To je pravda. Národní autoritou, která o tom rozhoduje, jsem skutečně já. A už jsem byl k tomu i proškolen. Je to dost tíživá zodpovědnost.

Co to s člověkem dělá?
Ptáte se, zda se mi roztřásla kolena? A já odpovídám - nemohu si to dovolit. Navíc při rozhodování, zda dopravní letoun sestřelit, či ne, mám k ruce celý systém informací, které mne "navigují". Až v konečné fázi se mne ptají: ano, či ne? Ale to je až finální fáze, kdy informace s jistotou potvrzují, že let je nutné zastavit.

Uvažovala vláda o nasazeni vojáků do ulic, kdyby byla hrozba ještě vážnější?
Nejednali jsme o tom. Vojáci ovšem v minulosti - například bezprostředně po teroristických útocích na USA - policejní hlídky na kritických místech posilovali. Kolem některých strategických objektů - například kolem jaderných elektráren - jsme po jistou dobu dokonce rozmístili jednotky protiletecké obrany.

Po 11. září 2001 jste napsal několik statí o tom, že tehdy začala čtvrtá vývojová fáze terorismu. Ta pořád probíhá, anebo se už svět posunul jinam?
V předcházejících fázích šlo teroristům o to, aby málo lidí umíralo a hodně lidí přihlíželo. Teroristé se tak pro svoji věc snažili získat veřejnost i v těch zemích, v nich připravovali útoky. Dnes je tomu přesně naopak: jde jim o vyvolání plošného strachu s pomocí masových škod a lidský obětí.

A čtvrtou fází vývoje terorismu je myšlena jeho naprostá decentralizace. Al Kajda, která měla určité rysy organizace, je dnes už jen jakýmsi ideologickým hnutím. Hovoří se dokonce o "al-kajdismu". Ten už není organizací a přesto se k němu hlásí - mnohdy velice autonomně operující - skupinky po celém světě. Spojuje je pouze idea boje proti Západu. O to těžší je vystopovat nějaké organizační uzly teroristů. Je to téměř nemožné.

Bin Ládin je pro teroristy ikonou, velkým vzorem, který naplánoval nejúspěšnější asymetrickou operaci všech dob. K Ládinovi se od zdola hlásí autonomní organizace, buňky... které ovšem nekomunikují s žádným centrem, protože centrum neexistuje.

Před několika dny se objevila zpráva, že válka v Iráku terorismus ve světě ještě daleko více podnítila, místo aby ho umírnila. Souhlasíte s tímto tvrzením?
Odvoláváte se na některé analýzy amerických tajných služeb. Podobných analýz je celá řada a jejich závěry potvrzují i mnohé empirické studie: Irák se stal v určité míře zemí, do níž se stahují terorističtí rekruti. Chcete-li: zájemci o boj teroristickými prostředky. V Iráku se tito lidé cvičí a případně v něm i operují. Často se také vrací do svých či jiných zemí. Tam buď "spí", anebo plánují teroristické akce.

Nedohlédly či neuvědomily si Spojené státy - nás nevyjímaje -, co se bude dít po svržení iráckého diktátora Saddáma Husajna?
Položme si základní otázku: byl svět bezpečnější před spojeneckou invazí do Iráku, anebo je bezpečnější nyní?

A jaký tedy je?
Domnívám se, že svět je méně bezpečný. Negativní důsledky invaze převažují nad těmi pozitivními. A říkám to s plnou odpovědností. Já si opravdu myslím - tak jako to naznačujete v otázce-, že spojenci nedohlédli všechny důsledky svržení diktátora Husajna.

Obáváte se jako dlouholetý expert na otázky terorismu "střetu civilizací" právě kvůli pokračujícímu napětí a útokům?
"Střet civilizací" je příliš silnou metaforou. Nejde přece o boj mezi celými civilizacemi. Nejde ani o válku s terorismem. To je prostě zápas mezi extrémní a nepříliš početnou částí muslimů a bezpečnostními strukturami Západu. Opravdu nejde o střet civilizací.

Neobáváte se tedy jako ministr obrany ozbrojeného konfliktu mezi Západem a muslimským světem?
Vylučuji to již proto, že muslimský svět není homogenní, je vnitřně rozdělený, znesvářený. A není to koneckonců velmoc či stát, který disponuje armádou, zbraněmi hromadného ničení v takové síle jako Západ. Muslimský svět proto nemůže být ohrožením, které je srovnatelné s bývalým sovětským blokem či světovým komunismem, tak jako tomu bylo v druhé polovině dvacátého století. Ani vzdáleně nejde o analogickou situaci.

Teroristy navíc nespojuje ideologie, byť se to tak zjednodušeně uvádí. Islám je širokým spektrem proudů: od velmi umírněných (což je většina) až po okrajové extrémní fundamentalisty.

Bavíme se o reálných hrozbách terorismu a přitom byl armádě radikálně seškrtán rozpočet. Laicky řečeno: omezujeme peníze na ochranu proti teroristům. Co si o tom máme myslet?
Opět: boj s terorismem není hlavní rolí armády. Nicméně: tato její role v mezinárodních stabilizačních operacích roste. A tady bych už bil na poplach. Jde o jeden z mnoha prostředků, jak zabránit tomu, aby teroristické skupiny ovládly zhroucené či slabé státy. A tahle důležitá role armády je vážně ohrožena, pokud se nám nepodaří zvrátit trend poklesu výdajů na obranu.

Co se stane, když se to nepodaří a výdaje na obranu budou dál klesat?
Pak bude aktuální katastrofický scénář: omezíme operace v zahraničí, budeme se muset rozloučit i s vševojskovým charakterem armády. Laicky řečeno - s některými druhy vojsk. A bude se muset říct, které to mají být.

Výsledkem by v každém případě bylo jen jakési torzo českých ozbrojených sil, s několika specializacemi. Asi bychom si ponechali útvary ochrany proti zbraním hromadného ničení, nějaké ty speciální jednotky... A otázkou je, zda bychom si s takovým množstvím peněz mohli vůbec po roce 2015 dovolit nadzvukové letectvo.

V každém případě by se snížil příspěvek do kolektivní obrany NATO. Nemusím snad říkat, že alianci by to oslabilo.

Muselo to dojít tak daleko, že ministr obrany hovoří o "variantě torza" české armády, protože mu vláda léta nekompromisně krátí rozpočet?
Pravdou je, že ministerstvo obrany v posledních patnácti letech špatně hospodařilo. Zejména v devadesátých letech se tu utopily obrovské prostředky.

Vláda má druhé zažitou praxi, že jakmile se hledají úspory ve státním rozpočtu a neexistuje bezprostřední ohrožení země, tak se vždy škrtá v obranném rozpočtu mnohem snadněji než v rozpočtech na školství či zdravotnictví.

To jsou dvě hlavní příčiny na vaší otázku, proč to došlo tak daleko.

Skoro to vypadá, že z armády se může stát jakási milice...
I to je jedna z možných variant. Pokud bude peněz na obranu i nadále ubývat, tak česká armáda skončí jako jakási domobrana... ale toho bych se nechtěl dožít.

Dá se s tím ještě něco dělat?
To, co armáda potřebuje a co dosud postrádala je pevná střednědobá garance rozpočtové stability.

Měli jsme sice v posledních letech několik vládních usnesení, která armádě garantovala už před deseti lety rozpočet 2, 2 procenta HDP. Vláda se k určité výši zavázala i před třemi lety... To jsou ale jen vládní usnesení, které lze snadno za pár minut zrušit. Proto se budu pokoušet, abychom měli pevnou a předvídatelnou garanci, jinak nemůžeme při obraně země plánovat.

Bude snad vláda přísahat na bibli?
Už jsem podnikl určité kroky v branném výboru Poslanecké sněmovny. Chci, aby vznikl zákon o výdajích na obranu. Ten bude garantovat určitou výši rozpočtu na pět let. Je tomu tak ve Francii, Dánsku i dalších zemích aliance.

Musíme také otevřít velkou debatu, v níž bychom měli hledat odpověď na otázky: jaké jsou dlouhodobé národní zájmy Česka? V jakém bezpečnostním prostředí se ocitneme za deset či patnáct let a jaké máme ambice ve vnitřní obranné bezpečnosti. Měli bychom také hovořit o našem příspěvku spojencům v alianci či Unii. Z toho by pak měla vzniknout představa, jakou chceme mít armádu a kolik jsme ochotni na ni platit.

Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po měsíci v KLDR byla jako Severokorejci. Myslela jen na jídlo a vodu

Koreanistku Ninu Špitálníkovou jsme oblékli do šatů Karen Millen, šperky ALO...

Stačily jen čtyři týdny v KLDR a studentka koreanistiky Nina Špitálníková se začala chovat jako všichni Severokorejci....

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...



Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...

Odešla ke zpovědi a zmizela. Z vraždy po 57 letech usvědčili kněze

Závěrečná řeč texaského státního návladního v kauze Irene Garzaové (8. prosince...

Vlk v kněžském rouše. Tak označil texaský prokurátor bývalého kněze Johna Feita, který byl tento čtvrtek usvědčen z 57...



Další z rubriky

Dostálová o Čapím hnízdě: Dodržovala se pravidla, která to umožňovala

Kandidátka na post ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO)

Jednou z priorit nové ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) je zákon o sociálním bydlení. Na něj by měli...

Za jízdu načerno se může zažalovat i nezletilý, potvrdil Ústavní soud

Revizor (ilustrační foto)

Kvůli dluhům z černých jízd městskou hromadnou dopravou lze žalovat i nezletilého, nikoliv jen zákonného zástupce,...

Hasičské tanky vytáhly trosky trojské lávky z Vltavy

Tanky začnou tahat trosky trojské lávky z Vltavy

Hasiči dokončili dnes večer v Praze vytahování zbytků trojské lávky z Vltavy. Na místo dorazili kolem poledne, samotné...



Najdete na iDNES.cz