Asi by opravdu nebylo od veci aby se vsichni seznamili s historii tohoto tabora. Kdy byl zalozen, cemu a komu slouzil, kdo tam byl uveznen atd atd. Zdaleka se nejednalo pouze o romy a pracovni silu vyuzival kdo? Nechapu proc si aktiviste, media a politici mysli, ze lidi neumi cist a ze si nepamatuji a ze existuji archivy. Taktez nechapu, proc politik rekne co je v archivech a pak v ramci politicke korektnosti toto popre

Je vidět, že si politici myslí, že je ČR bohatá země, kde není problém vyhodit miliardy na projekt, který nikdo nechce a nepotřebuje .... stačí aby si politici nechali zpracovat průzkum veřejného mínění zdy ANO nebo NE ... za mě říkám NE

Pokud již Romové jeden památník mají, je poněkud zbytečné utrácet miliardu za další památník, aby se tam mohli jednou ročně sejít místní politici se zástupci neziskovek "starajících" se o Romy.

Možná se socani domnívají, že tím získají další hlasy v podzimních volbách, ovšem to je nejisté, Romové většinou volí dle předaného finančního příspěvku.

K zamyšlení.

Na území Čech existovaly dva tábory, které po část své existence během okupace Němci sloužili pro internaci Romů.

Na místě jednoho tábora ze dvou v Hodoníně u Kumštátu již byl vybudován za 98 milionů ze státního rozpočtu Památník romského holocaustu. V tomto památníku jsou vybudovány muzejní a přednáškové prostory. pietně upraven celý prostor tábora a opraven původní barák. Bo ́udoucí provoz památníku bude i nadále financován ze státního rozpočtu.

Nyní se má v Letech vykoupit celá velkovýrmna i když většina původního tábora ležela mimo území velkovýkrmny. Odhad na výkup stamiliony až miliarda korun. Následné zbourání velkovýrmny asanace a úprava území zbudování a provozování památníku i na druhém místě ze dvou: další stamiliony korun. To vše ze státního rozpočtu.

V Čechách ( v protektorátu i Sudetech) existovaly stovky koncentračních táborů, věznic, fabrik i podzemních kde pracovali vězni, polpravišť a jiných objektů zneužívaných pro věznění, mučeni a nucenou práci kde umřely tisíce lidí. Jsou všechna ta místa vykoupena a upravena na památníky?

Opravdu je nutné vynaložit stamiliony (miliardy?) na výkup, úpravu a provoz památníku i na tom druhém místě ze dvou, když už byl na místě prvního vybudován velmi důstojný památník holocaustu Romů. A to vše pro uspokojení malé skupinky osob, které stejně neuspokojíme a vzápětí si najdou jiný důvod pro naši kritiku.

Jak může někdo v jedné větě napsat "...existovaly..." a "...sloužili..."?

Bože, do čeho jsi to duši dal?

Problém s vepřínem je problém politiků.

Tábor v Letech

Projekce umístění tábora do současné katastrální mapy, ukazuje že většina původního tábora byla mimo současnou velkovýkrmnu a že tábor zasahoval do cca poloviny jednoho z objektů velkovýkrmny

http://www.lety-memorial.cz/download/projekce_pudorysu.jpg

Současný letecký snímek velkovýkrmny ukazuje že většina plochy tábora je nyní volná plocha (zřejmě louka nebo neobdělávané pole)

https://mapy.cz/zakladni?x=14.1185162&y=49.5086559&z=17&base=ophoto&q=pam%C3%A1tn%C3%ADk%20bl%C3%ADzko%20Lety&cat=1

Zde najdete informace o historii tábora

http://www.lety-memorial.cz/history_cz.aspx

http://www.zwittau.cz/WEB/lety.htm

Památník romského holocaustu v Hodoníně

Celkové náklady na odkup areálu, rekonstrukci a vznik expozice činí 98 milionů korun, řekla dnes ředitelka Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského Markéta Pánková. Peníze na Památník Hodonín u Kunštátu podle ní vyčlenila vláda.

20 milionů stál výkup areálu od soukromé majitelky, 78 milionů připadá na rekonstrukci a výstavbu objektů a na vytvoření expozice.

Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/na-blanensku-vznika-pamatnik-romskeho-holocaustu-za-druhe-svetove-20160729.html

Roční náklady na provoz?

Myslím, že už je na čase přestat řešit vepřín a místo toho vyřešit PROBLÉM.

Památník romského holocaustu v Hodoníně se návštěvníkům otevře v létě.

Památník romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu se otevře návštěvníkům letos v létě. Zkušební provoz by měl probíhat od července, oficiálně otevřený bude od srpna. Stavba památníku, jehož správou bylo pověřeno Národní pedagogické muzeum a knihovna J.A. Komenského, trvala téměř čtyři roky.

Památník stojí na místě bývalého protektorátního a poválečného tábora, kde byly v období od srpna 1940 do listopadu 1950 internovány různé skupiny osob, které byly zejména z rasových, národnostních či politických důvodů vyčleňovány z většinové společnosti. Za druhé světové války sloužil jako sběrný tábor pro moravské Romy.

Na přípravě expozice se podílejí přední čeští historici a Muzeum romské kultury v Brně. „Materiály z období cikánského a sběrného tábora poskytneme do každé části expozice. Výzkumem holocaustu Romů se zabýváme přes dvacet leta a ve svých sbírkových fondech máme fotografie i audio a video záznamy bývalých vězňů," uvedla pro Blanenský deník ředitelka muzea Jana Horváthová.

Expozice je plánována jako stálá a má přiblížit dějiny tábora se zvláštním zaměřením na protektorátní cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu v obecně historickém kontextu romského holocaustu v českých zemích v období 2. světové války. Stálá expozice bude doplňována i o menší krátkodobé výstavy a další doprovodné akce.

Areál tvoří nově postavené infocentrum, opravený barák vězňů a ubytovna dozorců. V infocentru je základ celé expozice, které patří jedna prostorná místnost. Součástí infocentra je i multifunkční sál. Tam se budou promítat dokumenty i hrané filmy o druhé světové válce, holocaustu a totalitních režimech. Sál se využije na přednášky, besedy nebo různé vzdělávací akce. Areál lemují železné tyče - za každého člověka, který v tomto objektu zemřel.

Zdroj: Romea.cz

http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/pamatnik-romskeho-holocaustu-v-hodonine-se-navstevnikum-otevre-v-lete

Pokračování článku z romea.cz

V období od srpna 1942 do prosince 1943 byly v tzv. cikánském táboře (druhý takový se nacházel v Čechách v Letech u Písku) soustřeďovány romské osoby, jednotlivci i celé rodiny, před deportací do koncentračního tábora v Osvětimi. Táborem prošlo celkem 1396 Romů. V táboře za dobu jeho existence zemřelo zejména vlivem těžkých životních podmínek v táboře a epidemií tyfu 207 mužů, žen a dětí a narodilo se 35 novorozenců, z nichž však žádný nepřežil. Z hlediska počtu obětí se jednalo bezpochyby o nejtragičtější etapu v historii hodonínského tábora.

Po skončení 2. světové války sloužil tábor v roce 1946 v rámci organizovaného odsunu pro internaci Němců, kteří byli zejména z důvodu vysokého věku nebo nemoci okamžitého odsunu neschopni. Počet zemřelých v táboře vlivem podobných příčin činil okolo 80 osob. Po nástupu komunistického režimu byl v areálu zřízen Tábor nucené práce, kde byli v letech 1949-1950 vězněni mimo jiné i bývalí důstojníci předúnorové Československé armády.

V mezidobích výše uvedených etap sloužil hodonínský tábor pro internaci či ubytování dalších skupin osob; v letech 1940-1942 vězňů Kárného pracovního tábora, v roce 1944 vězňů Pracovně výchovného tábora, v zimě a na jaře 1945 se v areálu cvičili příslušníci wehrmachtu, v květnu a červnu sloužil tábor pro ubytování příslušníků jednotek rumunské armády, v létě 1945 jako lazaret Rudé armády.

No jo, blíží se volby, tak se politici zase zajímají o ta prasata