Terapeuti by mohli při příjmu doporučit pacientovi základní dietu s výběrem z české, středomořské či orientální kuchyně, nebo dietu pro lidi s rizikem podvýživy s typicky českými pokrmy.
Diety, které se dosud pro pacienty vařily, vycházely ze systému z roku 1955. Každá nemocnice připravovala svůj vlastní dietní systém, který měl odpovídat potřebám jednotlivých zařízení. Nemocnicím už však méně záleželo na tom, jak se nutriční lékaři zajímají o novinky v oblasti výživy nemocných ve světě.
Co jíme v nemocnicích |
Současná doporučení ke zdravé výživě se přitom za víc než půl století zásadně změnila. Na ministerstvu zdravotnictví proto po roce 2017 vznikla pracovní skupina, která ke stravování vytvořila nové metodické doporučení. To úřad zveřejnil loni v říjnu.
Jídlo v nemocnicíchProč v nemocnicích dostáváme k jídlu právě to, co dostáváme? Jak pacientům chutná? Proč strava v nemocnicích vždy neodpovídá doporučením zdravé výživy? Jak nutriční specialisté odůvodňují třeba smažená jídla pro pacienty? Kolik peněz strava stojí? Odpovědi na tyto a další otázky jsme hledali v seriálu iDNES.cz Jídlo v nemocnicích. Navštívili jsme nemocniční kuchyně, mluvili s řadou odborníků. Přečtěte si, co vše jsme o nemocničním stravování zjistili. |
„Pochopil jsem, že tato problematika asi nebyla v posledních letech úplně
v hledáčku ministerstva zdravotnictví, ale já bych se tomu věnovat chtěl. Rád si vyslechnu názory odborníků. A pokud se ukáže, že je současný stav nevyhovující, tak ho upravíme,“ řekl Vojtěch už v roce 2018 pro iDNES.cz.
Podobné plány už však z ministerstva zdravotnictví zaznívaly i dříve. Například v roce 2015 nechal tehdejší ministr Svatopluk Němeček otestovat jídlo ve 33 nemocnicích, z toho 25 porodnicích, a také v 53 zařízeních sociálních služeb. A výsledky průzkumu nebyly nijak povzbudivé. Ministerstvo tehdy nemocnicím vytýkalo zejména složení stravy, ve které chyběla zelenina, ryby či cereální pečivo.
Problémem není starý systém, ale nízké platy kuchařů a odborníků
Ne všichni však sdíleli názor, že se chyba skrývá ve standardech stravování pro nemocné. Ty totiž vychází z práce uznávaného dietologa Přemysla Doberského.
„Jsme na něj hrdí, protože jeho dietní systém byl vypracovaný velmi dobře a stále se z něj vychází. Jen se upravují hodnoty energie a bílkovin, případně se tam přidávají další diety,“ uvedl tehdy k tématu vedoucí jednotky intenzivní gastroenterologické a metabolické péče a Centra výživy Thomayerovy nemocnice Pavel Kohout.
Smažák i koblihy. Zdravá strava není priorita, zní z kuchyní v nemocnicích |
Problémy podle něj pramení spíše z podfinancování českého zdravotnictví. I z něj totiž plyne fakt, že většina nemocnic musí čtyřchodové denní menu pro pacienta sestavit za stravovací jednotku ve výši mezi šedesáti a sedmdesáti korunami. Situaci podle něj navíc nepomáhají ani nízké platy nutričních specialistů a nemocničních kuchařů.
25. května 2018 |
SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvJako první nový systém stravování začala používat VFN v Praze. Podle Vojtěcha je ohlas mezi pacienty příznivý. Dodal, že změna musí nastat ve všech nemocnicích. Ministerstvo je vyzvalo, aby se podle nových doporučení začaly řídit. V letních měsíců chce vyhodnotit, jak k tomu přistupují, řekl. Podle něj nejde jen o zvýšení kvality jídla, ale i léčebného systému.
Pacienti s rizikem podvýživy převažují
Podle vedoucí nutričních terapeutů VFN Lucie Růžičkové je základem změn v doporučení důraz na kvalitu. Systém předpokládá, že při příjmu se pacienti rozřadí na ty, kteří potřebují standardní výživu, a ty, kteří trpí nechutenstvím. Podle ústavního dietologa Františka Nováka z IV. interní kliniky VFN se tak v systému zásadně zvyšuje důležitost nutričních terapeutů či lékařů s danou specializací. Náklady na stravování se tím sice zvýší, ale budou nižší než léčba pacientů s komplikacemi kvůli podvýživě, dodal.
OBRAZEM: Čtenáři iDNES.cz ukázali, jaká jídla dostali v nemocnicích |
VFN pro podvyživené pacienty připravila dietu s vyšším obsahem energie a bílkovin, v nabídce je například svíčková či španělské ptáčky, řekla Růžičková. Běžná dieta se podle ní skládá ze tří variant pokrmů. První obsahuje typicky české suroviny, jako je čočka či kořenová zelenina. Druhým typem je středomořská kuchyně s těstovinami, rizoty, olivami a rybami a třetí možností jsou asijská jídla s kuskusem či kari kořením.
Za devět měsíců ověřování systému se podle Růžičkové ukázalo, že dietu pro pacienty s rizikem podvýživy dostává asi 75 procent pacientů a 25 procent má standardní stravu. Pacienti s rizikem podvýživy převažují i proto, že jde často o staré lidi. Dieta s asijskými jídly je vhodná i pro vegetariány či onkologické pacienty se sníženou chutí na maso, dodala.
