Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministerstvo zlikvidovalo vakcíny proti prasečí chřipce za 31 milionů korun

  19:36aktualizováno  19:36
Ministerstvo zdravotnictví nechalo spálit 145 tisíc vakcín proti prasečí chřipce za 31 milionů korun. V českých skladech zůstává ještě téměř 500 tisíc vakcín. Lidé je mohou využít pro cesty do zahraničí. Proti sezonní chřipce se však zbylé pandemické vakcíny použít nedají. A nebudou se ani prodávat jiným státům.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Vakcíny likvidovala společnost Pharmos, která tendr na zničení nepoužitelných dávek vyhrála.

"Likvidovaly se vakcíny, které byly například již otevřené, měly porušený chladový řetězec nebo u nichž prošla doba jejich použitelnosti. Celkem jich bylo 145 tisíc. Zatím nemáme k dispozici fakturu, ale cena za spálení vakcín se bude pohybovat kolem 5 až 10 tisíc," uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

Vakcíny se pálily minulý týden ve spalovně v nemocnici v Hradci Králové. Spalování podléhá přísným kritériím, návykové látky a léčiva se totiž musí likvidovat podle zákona o léčivech.

"Vše probíhá v infekčních prostorech. Vakcíny se pálily i s obaly tak, jak dorazily do spalovny, nesmí se s nimi nijak nakládat ani manipulovat. Pracovníci spalovny museli pouze zkontrolovat štítky a čísla šarží. Vše proběhlo pod mým dohledem a dohledem zástupce Pharmosu," uvedla vedoucí technického odboru hradecké nemocnice Michaela Špinová.

SPALOVÁNÍ LÉKŮ

Nejen vakcíny proti prasečí chřipce, ale i léčiva a návykové látky končí ve spalovně léčiv. Zde se likvidují podle příslušného zákona za přísných bezpečnostních podmínek. Spalovna je infekčním prostorem, takže do ní mohou jen pověření pracovníci. Množství látek se musí zvážit, pracovníci také zkontrolují šarže látek. Dávkovací zařízení pak spalovací komoru zásobuje. Do komory se přidává zemní plyn. "Hradecká spalovna má kapacitu 120 kilogramů na hodinu. Spaluje se za teploty 850 až 1 000 stupňů Celsia, ze spalovny vychází jen emise, struska a odpadní voda," vysvětlila vedoucí technického odboru hradecké nemocnice Michaela Špinová.
Léčiva se spalují v původním balení tak, jak do spalovny doputují, pracovníci s nimi nesmí jakkoli manipulovat. Léky dříve končily na skládce nebezpečných odpadů, organizované skupiny narkomanů však léčiva ze skládek využívaly pro výrobu drog.
Spalovny zdravotnického odpadu mají kontinuální měření emisí. Jakmile se emisní limit překročí, spalovna se zastaví.

Dodala, že všech 145 tisíc vakcín hořelo ve spalovací komoře přes hodinu za tepla 850 až 1 000 stupňů Celsia. Za kilo léčiv určených ke spálení si hradecká spalovna účtuje 17 korun. Likvidace první dávky vakcín by tedy měla ministerstvo stát něco málo přes dva tisíce korun.

Stát však má ještě pořádnou rezervu. Dalších 486 tisíc vakcín totiž nadále zůstává uskladněno a všechny se nejspíš neupotřebí. O prodeji či poskytnutí očkovací látky jiným zemím ministerstvo zdravotnictví neuvažuje.

"My máme těch vakcín minimum, zatím není v plánu je distribuovat jinam. Například Francie, která měla miliony vakcín, o distribuci očkovací látky do jiných zemí ale uvažovala," doplnil mluvčí ministerstva.

Očkovat stávajícími vakcínami se tak mohou jen turisté, kteří vyrazí do rizikovějších zemí. "Nyní by se měla část vakcín zavážet do očkovacích center, kde by měly sloužit pro zájemce, kteří se chystají do oblasti, kde je nějaké riziko nákazy. Nyní se to týká subsaharské a jižní Afriky, Indie, Argentiny, Chile, Austrálie a Nového Zélandu," dodal Sršeň.

Vakcíny mají dvouletou dobu použitelnosti, využít je tedy bude možné až do podzimu příštího roku. Proti sezonní chřipce se ale oproti původním úvahám nepoužijí. Nová vakcína proti sezonní chřipce už totiž obsahuje stejné látky, navíc však vytvoří imunitu proti dalším dvěma chřipkovým kmenům.

"Na základě doporučení Světové zdravotnické organizace se pro letošní sezonu vyrábějí pro evropu vakcíny s imunitními látkami proti třem chřipkovým kmenům, tedy proti A(H1N1), dále proti A/Perth/16/2009 (H3N2) a B/Brisbane/60/2008. Je otázka, který virus bude nakonec převládat. Například běžná chřipka se v proběhlou sezonu neobjevila, ale toto nikdo dopředu neodhadne," poznamenal Sršeň.

Podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta se ukončením pandemie na opatřeních na ochranu obyvatel ČR nic nemění. Pokračuje monitorování výskytu chřipkových virů. "Zatímco očkování v době pandemie hradil stát, nadcházející sezonní očkování už budou jako obvykle platit pacientům se zdravotní indikací a seniorům od 65 let zdravotní pojišťovny," upřesnil před časem Vít.

Nakládání s vakcínami se nelíbí České lékařské komoře, která spalování nepoužitelných dávek považuje za další zbytečné vyhazování peněz. "Otázkou je, jestli se muselo kupovat tolik vakcín a v tak nepraktickém balení po deseti, kdy lékaři, jakmile balení otevřeli, vakcínu museli očkovat, nebo vyhodit. Je to celé podivné," uvedl mluvčí České lékařské komory Michal Sojka s tím, že samotná ministryně Jurásková při nákupu zpochybnila smlouvy, které státu nedávaly potřebné záruky.

"Ministerstvo udělalo od začátku spoustu komunikačních chyb. Také vůči lékařům, když je nedokázalo o očkování přesvědčit. Těžko se hodnotí skutečná rizika nebo to, zda byla panika vyvolaná kolem prasečí chřipky jen podvodem farmaceutických firem," dodal Sojka.

PRASEČÍ CHŘIPKA

Takzvanou prasečí chřipku způsobuje loni objevený typ viru A/H1N1, který vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Virus se šíří vzduchem a napadá dýchací ústrojí člověka. Přenos je možný jak ze zvířat na člověka, tak i z člověka na člověka. Nakažení trpí rýmou, kašlem, bolestmi hlavy a krku, mají vysoké horečky. Častou komplikací je také zápal plic. Onemocnění je vysoce nakažlivé po dobu tří až sedmi dní od chvíle, kdy se objeví první příznaky.

Nemoc se poprvé objevila v dubnu 2009 ve středním Mexiku. Na konci dubna se prasečí chřipka dostala do Evropy a 25. května ohlásila první případ i Česká republika. Vznik pandemie prasečí chřipky WHO vyhlásila 11. června 2009. Ve světě se chřipková pandemie objevila naposledy v roce 1968.

Podle údajů WHO si prasečí chřipka dosud vyžádala celkově na 18 449 obětí ve více než 200 zemích světa. V Česku zemřelo na prasečí chřipku 102 lidí, většina z nich měla vážné doprovodné onemocnění.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...

Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...



Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...

Němečtí piloti se bouří. Odmítají létat s deportovanými migranty

Do Afghánistánu se vrátila skupina 34 běženců, kteří byli deportováni z...

Piloti po celém Německu odmítají odvážet neúspěšné žadatele o azyl zpátky domů. Vadí jim zejména létání s migranty do...



Další z rubriky

Betonový panel rozdrtil dělníkovi nohy, po roce muž přišel děkovat hasičům

Hasičům z olomoucké stanice přišel po roce na olomouckou stanici poděkovat muž,...

Téměř rok po nešťastné události v Ústíně na Olomoucku, kde betonový panel při vykládání spadl na dělníka a zavalil mu...

Kocumová s Baxou opouštějí Změnu, vadí jim Korytářovy názory

Lídr Změny Zuzana Kocumová.

Jan Korytář obhájil pozici lídra i do dalších komunálních voleb, liberecké hnutí Změna, kterou vede, tím ale přišlo o...

ČEŠTÍ ŘIDIČI: Když v autě poučujeme ostatní, jsme nebezpeční, říká expert

Nedodržování bezpečného odstupu je velkým nešvarem na českých silnicích

Mnohem lépe než v porevolučních letech se podle zkušeného dopravního psychologa Aloise Hudečka dnes chovají řidiči na...



Najdete na iDNES.cz