Ministerstvo životního prostředí (MŽP) peníze rozdělilo v letech 2007 až 2013. Podpořilo tím víc než čtyři tisíce projektů, které měly přispět ke zlepšení nakládání s odpady. Jejich výsledky ale neodpovídají předem stanoveným cílům, tvrdí ve své pondělní zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Při kontrole prověřil 16 projektů, na které bylo rozděleno přes 400 milionů korun.
„Dotace na nakládání s odpady měly přispět k plnění cílů plánu odpadového hospodářství ČR. (...) Jestli však podpořené projekty přispěly k cílům, které si stanovila ČR v nakládání s odpady, resort ani čtyři roky po ukončení programového období nevyhodnotil,“ kritizují ministerstvo kontroloři. MŽP dle nich plánuje vyhodnotit projekty až v roce 2018, kdy mají být dokončeny.
Ministerstvo se závěry prověrky nesouhlasí a NKÚ prý doložilo jednoznačné, vyčíslitelné a měřitelné přínosy, sdělila v reakci mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Kontroloři ale ve zprávě uvedli, že vyhodnocení přínosu konkrétních projektů podpořených z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) bude problematické. „To bude jen formální, protože resort nastavil kritéria, ze kterých se reálný přínos zhodnotit nedá,“ uvedl NKÚ.
Kritéria jako například „objem komunálního odpadu“ nebo „počet podpořených projektů“ totiž podle kontrolorů nijak nevypovídají o tom, jak projekty přispěly ke zlepšení stavu odpadového hospodářství v ČR. Na podobu těchto hodnotících kritérií NKÚ upozornil už v kontrole z roku 2011. Vláda na základě výsledků této kontroly MŽP uložila, aby situaci napravilo a kritéria upravilo. „To ale resort do konce kontroly neudělal,“ uvádí zpráva NKÚ.
Ministerstvo si za svými výsledky stojí
Podle ministerstva ale podpořené projekty zcela prokazatelně přispěly k celkovým výsledným hodnotám v oblasti nakládání s odpady v ČR jako například ke snížení skládkování nebo k vyšší recyklaci.
„To jasně dokládají data za odpadové hospodářství zejména v oblasti nakládání s komunálním odpadem, kdy klesalo množství odpadů odstraněných na skládkách z 64 procent v roce 2009 na 47 procent ve 2015, a naopak narůstal sběr, materiálové a energetické využití a recyklace komunálních odpadů od roku 2009 až do roku 2015, konkrétně z 29 procent v roce 2009 na 47 procent v roce 2015,“ reagovala Roubíčková.
K pozitivním změnám díky OPŽP jednoznačně přispělo rozšíření a zahuštění sběrné sítě spolu s rozšířením kapacit na materiálové i energetické využití odpadů, dodala Roubíčková. Ministerstvo rovněž uvedlo, že kritéria hodnocení odpadových projektů v rámci programového období OPŽP 2014 až 2020 změnilo a rozšířilo.
Podle mluvčí byla nastavená kritéria zároveň bez problémů schválena Evropskou komisí.
Kontrolní úřad upozornil také na nevyčerpané evropské dotace
Kontrolní úřad dále upozornil na to, že se zpožďuje čerpání evropských peněz z OPŽP pro roky 2014 až 2020. Podle NKÚ do doby ukončení kontroly vyplatilo ministerstvo na projekty 141 milionů korun, což je zhruba jen jeden a půl procenta z celkových peněz určených na projekty týkající se zpracování odpadu pro současné programové období. „To je přitom už ve své polovině,“ připomněli kontroloři.
Ministerstvo se hájí tím, že stávající vedení MŽP a Státního fondu životního prostředí přebíralo v roce 2014 kromě nehotového a neschváleného programu OPŽP 2014-2020 i končící program OPŽP 2007-2013, a to ve stavu hrozící mimořádné ztráty 18 miliard korun z EU.
„Krizovým řízením zachránilo stávající vedení MŽP všechny prostředky EU ohrožené ztrátou,“ uvedla Roubíčková. Upřesnila, že v oblasti odpadů se podařily v letech 2014 až 2015 tři takzvané rychloobrátkové výzvy. „A díky tomu jsme podpořili dalších téměř 2 500 projektů v oblasti lepšího nakládání s odpady.
„Tyto projekty se realizovaly zejména v roce 2015 a i na začátku roku 2016, a je tedy přirozené, že realizace a hlavně financování dalších projektů z výzev již z nového OPŽP nabíhá pozvolněji,“ podotkla mluvčí.
