"Program strany v kontextu projevů jejích představitelů, oficiálních materiálů či webových prezentací neodůvodňuje závěr, že právní kroky vůči KSČM by mohly mít naději na úspěch," citují Lidové noviny závěr analýzy, kterou mají k dispozici.
Analýza vycházela z veškerých dostupných materiálů, které byly k dispozici, včetně soudních rozsudků. Autor analýzy Karel Bačkovský míní, že strana se protiprávního jednání nedopustila a že nelze nastartovat úspěšný proces jen na základě historického rozboru.
"Z hlediska práva nemůžeme stranu postihovat za její chování v minulosti. Skutečnost, že by mohla opakovat zločiny, kdyby k tomu dostala příležitost v budoucnu, k zákazu nestačí," míní Bačkovský.
Analýza nyní putuje na stůl jednotlivým ministrům a je jen na jejich zvážení, zda se budou řídit stanoviskem právníků ministerstva vnitra. "Musím se seznámit s odůvodněním. Až pak o věci povedeme jednání na vládní úrovni," řekl Lidovým novinám premiér Petr Nečas.
Vondra: KSČM nemá na české scéně co dělat
Vláda může zkusit doporučení zvrátit. Vyloučeno to není, protože většina ministrů zastává názor, že rozhodnutí má přinést až soudní verdikt.
"VV jsou pro využití maxima právních a odborných možností. Jde o významný precedent, který by měl rozhodnout s veškerou vážností soud," tlumočil názor ministrů za Věci veřejné mluvčí strany Jakub Žižka.
Radikálně se ke straně staví ministr obrany Alexandr Vondra z ODS. "Třeba vystupování soudružky poslankyně Semelové ve mně posílilo názor, že KSČM není standardní politickou stranou a na české scéně nemá co dělat," míní Vondra.
"Projevy Semelové jsou nepochybně značně nemravné, ve společnosti nepřijatelné a hrubě neslušné. Poslankyně Semelová však není ve vedení strany, není ani ve stínové vládě KSČM," citují LN z analýzy.
Ministr vnitra Jan Kubice se k analýze vyjádřit nechtěl. "Zatím nejde o oficiální materiál," vzkázal jen.
Advokát Tomáš Sokol nepovažuje za šťastné vypořádávat se s komunisty 22 let po převratu. Přitom on sám jako prokurátor v roce 1990 se zákazem komunismu neuspěl. Zakázat stranu, která ve volbách pravidelně získává kolem třinácti procent hlasů, by podle předchozích posudků bylo dokladem slabosti demokracie a neschopnosti politiků řešit problémy.
Hlavním iniciátorem posledního návrhu na zrušení strany je senátor Jaromír Štětina. Na analýze začalo vnitro pracovat po únorovém projednávání zákona o protikomunistickém odboji, který tehdy bývalý předseda komunistů Miroslav Grebeníček označil za "politickou adoraci teroristických aktů minulosti".
