Na poslední chvíli se v ní u některých preparátů - například na hubnutí, na Alzheimerovu chorobu či na revmatické obtíže - objevily vyšší částky než ty, na nichž se v posledních měsících dohodla komise složená z mnoha odborníků.
Ta se snažila částky snížit, protože ministerstvo je podle ní před půlrokem "předražilo". A léky na hubnutí ministerstvo loni do vyhlášky doslova propašovalo bez vědomí komise. Jedno balení přijde na tři tisíce korun. Proti praktikám ministerstva tentokrát otevřeně vystoupil jeho ekonomický poradce Jindřich Gráf.
"Většina částek se vrátila tam, kam se před půlrokem za záhadných okolností dostala," řekl.
Poradce na protest opustí úřad
Gráf se na protest rozhodl k poslednímu červnu odejít z úřadu. Informace o tvorbě vyhlášky potvrdili MF DNES i zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny, kteří se jednání komise účastní. Uvedli, že postup ministerstva jim ubere z peněz na zdravotní péči několik desítek milionů korun ročně.
Skutečnost, že ministerstvo pokračuje v neprůhledném rozhodování za zavřenými dveřmi kanceláří, ačkoli před časem slíbilo opak, připustil i výkonný ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických společností Pavol Mazan.
Náměstek: Jednáme v zájmu pacientů
Ministerstvo naopak jakákoli pochybení odmítá a tvrdí: jednáme zájmu pacientů, aby nemuseli tolik doplácet.
Za lékovou politiku je na ministerstvu zodpovědný první náměstek Michal Pohanka. "Kdybychom snížili úhradu léčiv na obezitu či Alzheimerovu nemoc tak, jak to navrhovala komise, doplácel by pacient více než asi 500 korun za nejlevnější lék," řekl.
Ale to může být přinejmenším v některých případech pouhá zástěrka. Jindřich Gráf i VZP totiž tvrdí, že výrobci byli při původních jednáních ochotni jít s cenou dolů, aby se udrželi na trhu. Příliš vysoký doplatek by mohl pacienty od užívání léku odradit a VZP byla při takových jednáních opakovaně úspěšná.
"Ano, taková dohoda byla s výrobci u léků na Alzheimerovu chorobu a některých léků na astma," uvedl Jiří Suttner z VZP.
Protestuje i VZP
Štědré ústupky ministerstva značně komplikují vyjednávací pozici pojišťovny. VZP proti tomu už protestovala.
"Žádali jsme minsitra, aby se to již neopakovalo, neboť to zhoršuje naši pozici při dojednávání cen. Firmy se pak logicky odmítají dobrovolně zavázat k nižším cenám, když existuje mechanismus, jak nás obejít," uvedl Suttner. Oním mechanismem jsou samozřejmě míněny kanceláře ministerstva zdravotnictví.
"Jen u dvou léků - rofecoxibu na revma a peraprátů na Alzheimerovu chorobu - jde ročně o dvacet milionů korun," spočetl Gráf. "Mám velké pochyby o tom, že důvodem je ochrana pacienta. Vyhláška je ve prospěch konkrétních firem," dodal.
V Česku se platí víc než jinde
Co víc, ministerstvem požehnaná cena je podle Jindřicha Gráfa vyšší než cena, za kterou se preparáty prodávají v některých jiných zemích. To opět potvrzuje i VZP.
Podle mluvčí Kateřiny Zamastilová je například úhrada léku na na Alzheimerovu nemoc Exelon (firma Novartis) v částce 117 Kč za den vyšší než ve Španělsku. Podobně úhrada za lék na obezitu (Meridia od firmy Abott) je podle Zamastilové vyšší než v Německu. Podle vyhlášky budou pojišťovny hradit 88 korun denně, zatímco v Německu je přepočtená cena o osm korun nižší.
Poradce: Je to lobbing
O motivech ministerstva Gráf jen spekuluje. "Slovo korupce ode mě neuslyšíte - na to nemám důkazy. Ale silný lobbing je tu zcela jistě," tvrdí.
Náměstek Michal Pohanka má ještě jeden argument na obhajobu úřadu: všechny změny závěrů komise prošly ještě tzv. koordinační radou. V ní však sedí převážně zase ministerští úředníci. Též ředitelka VZP, ta se jí však nezúčastnila.
Michal Prokeš z Vojenské zdravotní pojišťovny radu zpochybňuje: "Rada není složena z odborníků, ale předních manažerů, kteří sotva dovedou problémy tohoto typu posoudit lépe, než by například ministr dopravy posoudil funkčnost radaru navádějícího letadla v Ruzyni."
Navíc, jak uvedl Prokeš a také Jindřich Gráf (který se jednání rady osobně účastnil) - tvrzení ministerstva zdravotnictví, že vše je ve vyhlášce tak, jak to schválila rada, se v několika případech nezakládá na pravdě.
