Nový návrh zákona o finanční pomoci počítá se systémem půjček, jejichž úroky by bankám hradil stát (o tom, jak by mohli studenti splácet, čtěte zde). Ministr ho vládě předložil spolu se zákonem o vysokých školách. Podle rady to bylo velmi předčasné a nešťastné politické rozhodnutí.
"Návrh s námi nebyl projednán, je nepřipravený, obsahuje množství různých variant, které jsou nedopracované. Chybí analýza, která měla ukázat dopady zavedení tohoto nového systému na státní rozpočet a vysoké školy," řekl zástupce studentů Miroslav Jašurek. Rada rovněž tvrdí, že ministr tím, že ji k projednávání nepřizval, porušil zákon.
Podle místopředsedy rady Jiřího Zlatušky by vláda nejlépe udělala, kdyby materiál ministrovi vrátila, protože se s ním nedá pracovat. "Je to jako když zadá učitel žáčkům příklad, který mají do týdne donést, a nějaký Pepík si na to vůbec nesedne a poprvé se na to podívá večer před tím. Aby aspoň něco splnil, tak donese prázdný papír s nějakým obrázkem," pomohl si Zlatuška příměrem.
Radě vadí i "osekaný" rozpočet
Zástupci univerzit rovněž kritizovali některé pasáže chystaného vysokoškolského zákona a úpravy, které do záměru protlačily koaliční špičky. "Ministerstvo konstatovalo, že školy budou mít víc kompetencí a samostatnosti, změna je ale spíše opačná," uvedl šéf legislativní komise.
Konkrétně mají výhrady například k funkčním titulům docentů a profesorů vázaným na konkrétní školu či omezení samosprávy při volbě rektora (podrobnosti o návrhu najdete zde). Rada upozornila na to, že si oba nové návrhy v některých pojmech odporují.
Školské radě rovněž vadí redukovaný rozpočet na příští rok. "Čísla, která se objevila ve vládním návrhu, jsou pro vysoké školy velmi nepříznivá," konstatoval předseda ekonomické komise rady Jakub Fischer.
Podle něj je současná situace, kdy klesající státní prostředky mají podle ministerstva nahradit peníze z evropských fondů, velmi nebezpečná. Někteří mladí vědci podle Fischera tak místo výzkumu tráví čas prací na evropských grantech.
