Česká republika slíbila spojencům v NATO do roku 2024 vydávat na svou obranu dvě procenta HDP. Množí se ale hlasy, které potřebu dodržení závazku zpochybňují a peníze na obranu by přesunuly na jiné účely.
Ministerstvo obrany letos hospodaří s rozpočtem 75,5 miliardy korun. Vláda v programovém prohlášení slíbila jeho zvýšení do roku 2021 na 1,4 procenta HDP, což by mělo podle aktuálních predikcí představovat přes 86 miliard korun. Růst by se podle dosavadních slibů neměl zastavit ani v dalších letech. Při dodržení dvouprocentního závazku by mělo mít ministerstvo obrany v roce 2024 k dispozici asi 130 miliard korun.
Na dodržení slibu ale není na české politické scéně jednoznačná shoda. Část politiků takto vysoké výdaje odmítá, peníze by podle nich měly jít do jiných priorit. Naposledy se tak vyslovil místopředseda vlády a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček. Další ale zdůrazňují dlouhodobou podfinancovanost armády, jejíž některá technika a výzbroj je starší než samotní vojáci. Poukazují také na zhoršenou bezpečnostní situaci a potřebu zvyšování vojenských schopností.
Kritici nevěří, že je armáda schopná tolik peněz utratit. Poukazují na to, že každoročně úřad část peněz nespotřebuje. Loni ministerstvo nevyčerpalo 2,8 miliardy korun, o rok dříve 3,5 miliardy. Cupáková ale obvinění ze špatného hospodaření odmítá. Na vině je podle ní specifičnost vojenských zakázek i složitost legislativy.
„Pořizování strategických investic vojenského charakteru je zcela něco jiného než pořizování komerčního majetku, to je úplně jiná liga,“ upozornila. Dodala, že rozpočet většiny resortů je složen především z běžných výdajů a na investice tolik peněz nedávají. Nemusí proto v rozpočtu řešit financování projektů, u kterých v době plánování neznají dodavatele a jeho schopnost výroby, se kterou jsou spojeny platby za dodávky.
Převádění peněz je úsporné
Cupákové vadí kritika obrany za převádění peněz do dalšího roku, i když tuto možnost v minulosti politici cíleně zavedli. Snažili se tak snížit tlak na úřady, které raději než vrátit peníze do státního rozpočtu je na konci roku utrácely za méně důležité věci. Vyšší převody se podle ní obrana snaží omezovat tím, že když zjistí problémy s nákupem, hledá náhradu v projektech naplánovaných na další rok. „Když se vám ale něco takového stane v říjnu nebo v prosinci, neuděláte vůbec nic,“ poznamenala. Procento spotřebovaných peněz se ale podle ní zvyšuje.
Armáda se chce posunout na vyšší úroveň. Zesílí, když politici necouvnou |
Z využití vysokého rozpočtu na obranu nemá Cupáková obavy, v jednom roce je podle ní vzhledem k potřebám armády možné utratit velké množství peněz. Armáda by v příští dekádě potřebovala koupit nová bojová vozidla pěchoty, děla, tanky, zbraně protivzdušné obrany či bezpilotní prostředky. Vyřešit bude muset budoucnost stíhacího letectva, investice také potřebují zanedbané základny. Podle některých údajů by armáda v blízké budoucnosti potřebovala investovat několik set miliard korun.
Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš opakovaně slíbili spojencům z NATO, že ČR bude v roce 2024 dávat na obranu dvě procenta HDP. Podle odborníků může ale dosažení závazku výrazně zbrzdit příprava rozpočtu ve volebním roce 2021, kdy tradičně politici potřebují peníze na předvolební sliby včetně zvyšování platů.
