A lékaři budou muset rozhodnutí pacienta respektovat. Počítá s tím zákon o zdravotních službách, který ministerstvo zdravotnictví právě teď chystá a o němž bude příští týden rozhodovat vláda.
Pozor: nejde o eutanazii. V zahraničí je tato praxe běžná a takovým dokumentům se říká living will, tedy vyjádření přání žít, nebo ne. Člověk si dopředu určí, co se s ním má stát v situacích, kdy o své léčbě nemůže rozhodovat sám.
"Moje ´životní vůle´ byla sepsána v přítomnosti svědků a ověřena před více než dvaceti lety. V případě, že nebudu schopná komunikovat, popisuji, za jakých okolností, kdo a jak může rozhodovat o ukončení mého života. A teď jen doufám, že jestli taková situace nastane, přihodí se to v Americe a ne v Česku, kde ten dokument neplatí," říká Jana Petrenko z organizace sdružující pacienty – Koalice pro zdraví.
I další spolek pacientů plán úředníků vítá. "Jen si nejsme jisti tím, že ministerstvo zařídí, aby se o takovém dokumentu lékař dozvěděl," říká Vladimíra Bošková z Občanského sdružení na ochranu pacientů.
V sousedním Rakousku je to totiž tak, že notářská komora má čtyřiadvacetihodinovou službu. A kdykoliv může na dotaz lékaře říct, zda pacient vyslovil přání ohledně své léčby a jaké.
"I my zvažujeme vytvoření registru podobného tomu, jaký u nás už funguje v případě lidí, kteří odmítají po smrti darovat své orgány," říká náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová. "Není však nutné, aby na to byl speciální tiskopis. Jde o vyjádření svobodné vůle pacienta jako u závěti – a na tu taky právníci nemají žádný formulář," dodává.