Rakouská firma Humanplasma nabízí za jeden odběr dvě stě rakouských šilinků a tvrdí, že plazmu lze bez jakýchkoliv problémů odebrat i pětkrát za měsíc. Člověk by si tak v přepočtu měsíčně přišel na více než dva tisíce korun.
"Pokud je však krevní plazma skutečně odebrána stejnému dárci až pětkrát za jeden měsíc, je nezbytné konstatovat, že takovýto režim je v rozporu s předpisy Evropské unie. Lze ho klasifikovat jako postup ohrožující zdraví dárců," sdělil Černý.
Černý však dodal, že rozhodnutí dárce v tomto duchu nelze klasifikovat jako porušení zákona. "Lze samozřejmě polemizovat o etice takovéto aktivity," dodal.
Informační plakáty o této akci se objevily počátkem října poblíž zdravotnických zařízení a na dveřích znojemských lékáren. Inzerát se zaplaceným článkem uvedené firmy otiskly také znojemské regionální noviny.
Vývoz plazmy je povolen
Vývoz krevní plazmy z České republiky je povolen. Firma, která s ní obchoduje, však musí mít licenci ministerstva zdravotnictví.
V inzerátu stojí, že jeden člověk může darovat až osm set třicet mililitrů plazmy při jednom odběru. Čeští lékaři však tuzemské dárce varují. "U nás provádíme odběr krevní plazmy od jednoho člověka pouze jednou za měsíc, maximálně ale desetkrát za rok. Při častých odběrech by totiž mohlo dojít až k poškození organizmu dárce. Navíc pod vidinou vyššího příjmu by člověk mohl začít zatajovat některá vlastní zdravotní rizika, jen aby dostal víc peněz," upozornila primářka transfúzního oddělení brněnské fakultní nemocnice Eva Slavíčková.
Riziko připouští i Jan Simonides, primář transfúzního oddělení znojemské nemocnice. "U některých dárců by mohlo dojít ke zvýšení jaterních testů. Podle mé zkušenosti i zkušeností ostatních kolegů se maximum plazmy odebrané najednou pohybuje kolem šesti set mililitrů, interval mezi jednotlivými odběry by pak neměl být kratší než deset dnů. Naše norma připouští odběr nejvíce patnácti litrů plazmy za rok," sdělil primář.
|
Krevní plazma |
Krevní plazmu přitom lidé přímo ve Znojmě darovat nemohou, přestože to až do roku 1998 šlo. Nyní ji však lze podle zákona získávat jen pomocí takzvaných separátorů, které však znojemské nemocnici chybí. Tyto přístroje fungují na jihu Moravy jen v Brně, kam je to však ze Znojma zhruba sedmdesát kilometrů. Retz leží jen asi patnáct kilometrů od Znojma, cesta vlakem tam a zpět vyjde na osmdesát korun. V Brně dárce za jeden odběr zinkasuje dvě stě padesát korun a za vlak dá tam a zpět přes sto dvacet korun.
"Vzhledem k tomu, že rakouské centrum funguje teprve od začátku října, je zatím těžké předpovědět, kolik dárců to bude," řekl Simonides, primář transfúzního oddělení znojemské nemocnice, kam ročně přijde až šest tisíc dárců krve.
Jde o útok na tuzemské dárce
Podobné plazmaferetické středisko jako v Retzu již nějaký čas funguje i nedaleko hranice mezi Rakouskem a Jižními Čechami. Podle českých lékařů jde o cílené akce na odlákání tuzemských dárců. Dvě stě šilinků pro Čecha je totiž úplně jiný peníz než stejný obnos pro Rakušana. V cizině tedy cinkají měšcem, čeští lékaři mohou pouze apelovat na patriotismus místních dárců. "Ten ale v našem případě funguje. Naši dárci totiž často nechtějí ani darovat krev třeba do Brna. Zásadní ohrožení v provozu rakouské firmy nedaleko hranic nevidím, uvidíme ale, jak se situace za pár měsíců vyvine," upozornil Simonides.
Jaromír Kapinus, který ve Znojmě bezplatně daroval svou krev již více než stokrát, by do Rakouska ani za peníze svou plazmu nedal. "Věřím ale, že nabídka část dárců vzhledem k současné ekonomické situaci osloví. Dárcovství krve je ale i o něčem jiném, než jsou peníze," zamyslel se Kapinus.
V Jižních Čechách problémy nemají
V Jižních Čechách nemají s existencí rakouských středisek na odběr plazmy větší problémy. "Víme o nich a víme, že tam část lidí jezdí. Na počet našich odběrů to ale nemá prakticky vliv. Člověku, který jezdí plazmu prodávat do Rakouska, to ale rozmlouváme," přiznala zástupkyně primáře transfúzního oddělení českobudějovické krajské nemocnice Helena Banzetová.
V Česku se krev cizincům brát nesmí
Tuzemská transfúzní oddělení naopak nemohou odebírat krev či její deriváty od cizinců. "Firma, která to od nás odebírá, by to prostě nevzala," dodal znojemský primář Simonides.
Rakušané neplatí clo
Věc má ještě aspekt celní. Rakouská společnost totiž nemusí za takto získaný český krevní derivát platit na hranicích žádné clo.
