Celkové výdaje za dobu trvání programu v letech 2020 až 2026 se touto změnou podle navrhovatelů nezmění, pouze v prvních letech má jít víc ze sumy na analýzu dopadů covidu. Projekty budou vybrány v jedné veřejné soutěži, která bude vyhlášena ještě letos.
Materiál konstatuje, že kromě zásadních organizačních změn epidemie otevřela řadu témat ve virologii, molekulární biologii, imunologii, epidemiologii, ale i v oborech klinické medicíny.
„V oblasti buněčné a molekulární biologie se jedná především o diagnostiku, na pracovištích infekčního lékařství o nutnost předání běžných infekčních nemocných do péče blízkých oborů s cílem zaměřit se na léčbu středně těžkých forem onemocnění, o léčbu těžkých forem a o obavu přetížení pracovišť intenzivní péče, o dopad do oblasti duševního zdraví,“ uvádí.
Epidemie ovlivnila podle předkladatelů chod řady klinických oborů. Pro zdravotnické pracovníky znamenala změnu dennodenní rutiny v dodržování zavedených diagnosticko-léčebných postupů. Řada rutinních výkonů, screeningových vyšetření byla odsunuta, aniž by byly přesně známy důsledky pro zdraví obyvatelstva, doplňuje.
Nový podprogram podpory zdravotnického aplikovaného výzkumu má umožnit v průběhu maximálně dvou let transparentně vybraným řešitelským týmům analyzovat dopady epidemie covidu-19 na zdravotní péči v Česku ve všech jmenovaných oborech.
Čestné prohlášení ani samotest už nestačí. Ministerstvo změnilo pravidla |
Výdaje na nový podprogram předpokládají jeho navrhovatelé 150 milionů korun v letech 2022 a 2023. Protože financování aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví závisí na možnostech státního rozpočtu, ministerstvo jednalo s odborem Rady pro výzkum, vývoj a inovace o možnosti posílení rozpočtu ministerstva zdravotnictví v letech 2023 a 2024 tak, aby o prostředky vyčleněné pro nový podprogram nemusely být ponižovány sumy pro soutěže v stávajících oblastech podpory. O tomto posílení chce ministerstvo jednat s Radou pro výzkum, vývoj a inovace při jednání o rozpočtu na rok 2023.
„Pokud budou prostředky v kapitole ministerstva zdravotnictví v roce 2023 nedostačující, byla rovněž navržena možnost zajištění prostředků půjčkou od jiného poskytovatele, která by při posílení rozpočtu ministerstva byla v následujících letech splacena,“ uvádí materiál.
Od začátku epidemie loni v březnu zemřelo v Česku ke čtvrtku s koronavirem 30.347 lidí, na červenec připadá 12 úmrtí. Laboratoře dosud v ČR potvrdily téměř 1,672 milionu případů, vyléčilo se 98 procent nakažených. Pětina ze všech letos hospitalizovaných s covidem-19 potřebovala intenzivní péči. Celkově bylo v nemocnicích přes 78 000 nakažených, přičemž na jednotkách intenzivní péče bylo 16 600 z nich. Pro zdravotnictví to znamenalo podle bývalého náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého bezprecedentní situaci.
