Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Anna Vavríková, MF DNES

Ministerstvo chce rušit školy, přitom je čeká nápor silných ročníků

  • 60
Ministerstvo školství musí šetřit. Chce proto slučovat či rušit základní a střední školy. "My jsme začali jednání s kraji, chtě nechtě se bude muset do budoucna znovu přistoupit k optimalizaci škol," řekla ministryně školství Miroslava Kopicová. Do lavic přitom podle statistik míří silné ročníky.

"Není možné, aby školy byly tak málo naplněné, jako jsou nyní," míní Kopicová.

Ministerstvo školství by mělo v příštím roce hospodařit s rozpočtem o 1,2 miliardy nižším, kromě rušení škol chce také utlumit výstavbu a rekonstrukce na školách. O restrukturalizaci škol však nemůže rozhodovat samo ministerstvo, o tom rozhodují obce či kraje, pod které školy spadají.

Za posledních deset let klesl počet dětí na prvním stupni základních škol o 28 procent. Učiliště pak před deseti lety přijala 58 000 žáků, letos to bylo jen 35 000.

počty školáků

Z kolika procent jsou naplněny školy:
Mateřské školy z 91%
Základní školy z 60%
Střední školy z 67%
Konzervatoře z 74 %

V posledních letech ale přichází na svět více dětí než dříve. Je tedy možné, že větší kapacita škol bude v příštích letech zase potřeba. Stejná situace postihla školky, které obce kvůli nízké porodnosti v druhé polovině 90.let rušily.

Zhruba od roku 2003 se však v Česku výrazně zvyšuje porodnost a města musejí za velké peníze školky opět zřizovat. - čtěte Školky nejsou připraveny na nápor dětí, dalších deset let nebude líp

I ministryně na začátku letošního školního roku uvedla, že se pokles prvňáčků konečně zastavil. Ministerstvo se ale brání.

Graf: Nově přijatí do 1. ročníku ZŠ

Od září nastoupilo do českých škol o 19 400 dětí méně než v minulém školním roce.

"Když se podíváte na tu křivku nárůstu prvňáčků, zjistíte, že došlo k růstu 4 % za pět let. Ve srovnání s počtem prvňáčků před deseti lety jsme ale pořád na číslech, která jsou řádově o desetitisíce nižší. Kromě toho se pokles počtu všech žáků ve školách ani náhodou nezastavil - ten trvá," řekl iDNES.cz Ondřej Gabriel z tiskového oddělení ministerstva školství.

Rozpočet měl být ještě o dvě miliardy nižší

narozené děti

1993 - 121 025
1994 - 106 579
1995 - 96 097
1996 - 90 446
....
2003 - 93 685
2004 - 97 664
2005 - 102 211
2006 - 105 813
2007 - 114 632
2008 - 119 570

Odhady do budoucna
2012 - 115 000
2025 - 90 000

Rozpočet pro školství měl původně klesnout až o 3,2 miliardy, Kopicová však vyjednala dvě miliardy navíc. Polovina peněz půjde do regionálního školství, především na platy učitelů. Miliardu pak dostanou vysoké školy.

Úřad chce zkrátit hlavně investice, náklady na výstavbu a rekonstrukce jsou prý na minimu. Ministerstvo bude dál financovat pouze započaté akce.

"Jsou kraje, které už dokonce škrtly nebo zrušily v průběhu posledních let jednu třetinu středních škol, čili je vidět, že to jde," upozornila ministryně.

Jednání s kraji jsou podle Gabriela teprve na začátku a v tuto chvíli nelze být jakkoliv konkrétní. "Je předčasné o tom hovořit, je předčasné o tom psát a zejména poplašným způsobem," dodal Gabriel.

V souvislosti s tím chystá ministerstvo vypracovat detailní analýzu na toto téma. Zaměří se na populační vlnu, údaje o naplněnosti škol či financování.

Volných míst je na školách více než uchazečů

V tomto školním roce nabízely střední školy 150 000 volných míst, uchazečů však bylo jen 104 tisíc. Následkem toho brala i výběrová gymnázia děti bez přijímacích zkoušek a s horším prospěchem, než tomu bylo dříve.

Vzdělání zakončené maturitou je tak snáze dosažitelné a učiliště kvůli tomu často zejí prázdnotou. "To si tato země také nemůže dovolit," uvedla Kopicová a dodala, že budou muset přehodnotit celou vzdělávací strukturu.

Zatímco třeba před patnácti lety navštěvovalo základní školy přes milion dětí, letos to bylo jen necelých 800 tisíc žáků. V roce 1994 také chodilo na střední školy 666 tisíc studentů, letos pak asi půl milionu. V minulém školním roce bylo v Česku 4 133 základních a 1 438 středních škol.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video