Zmíněním úspor Vondra příznačně otevřel konferenci, kterou ministerstvo obrany svolalo po třech měsících přípravy Bílé knihy. Ta má vytyčit budoucnost české armády na dalších 10 až 15 let (více k tématu čtěte zde).
"Největšími 'losery' mezi společenskými elitami je bezpečnostní komunita. Říkám to proto, abychom si uvědomili, kde jsme a jaký je náš vliv," připomněl ministr obrany trend šetřit v dobách míru zejména na bezpečnostních složkách. Citoval přitom z výzkumu Pavola Friče a Martina Nekoly z letošního roku.
"V resortu - když dáme stranou mandatorní výdaje - lze v některých oblastech ušetřit zhruba dalších až 20 procent financí," dodal Vondra.
Ministrova slova o 'loserech' podpořili i jiní účastníci konference. Podle některých je zájem politiků o bezpečnost minimální, jen se schovává za často zmiňovaným termínem "reálné ekonomické možnosti".
Konference k Bílé knize o obraněTvorba Bílé knihy je nyní po třech měsících a jednom týdnu zhruba v poločase. Tým Jiřího Šedivého, kterého si na obranu přivedl Vondra, má na práci další zhruba tři měsíce. "Dosud se do tvorby zapojilo zhruba 120, možná 150 odborníků," řekl na konferenci Šedivý.
Na konferenci znějí i pochyby
Aby Bílou knihu nečekal osud reforem, které spadnou do koše po nástupu další vlády, přizvalo ministerstvo na konferenci v měřínské zotavovně i zástupce opoziční ČSSD.
Šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost František Bublan ocenil, že vláda s opozicí komunikuje a že zapojila do tvorby knihy i akademiky. Pozastavil se ale nad tím, zda je rozumné psát Bílou knihu už dnes.
"Je to trochu heretická otázka v tomto prostředí," rozhlédl se Bublan po desítkách spolutvůrců knihy," ale nestavíme dům od střechy? Bylo by prozíravější mít pevné základy v podobě novelizované Bezpečnostní strategie ČR, ta současná je sedm let stará," řekl.
Tvůrci Bílé knihy říkají, že jejich dokument vzniká v souladu s novou připravovanou Bezpečnostní strategií.
Bývalý náčelník generálního štábu a jmenovec šéfa tvůrců Bílé knihy Jiří Šedivý připomněl, že aby Bílá kniha k něčemu byla, nesmí se z ní stát pouhé slovní cvičení. Kniha by také podle něj měla výslovně zmínit budoucí úlohu letectva v obraně vzdušného prostoru.
Česko totiž nyní řeší, jak ochránit svůj vzdušný prostor po roce 2015, kdy vyprší pronájem švédských stíhaček JAS-39 Gripen. Buď si bude muset nějaké stíhačky koupit, nebo řešit střežení vzdušného prostoru ve spolupráci se spojenci z NATO (více k tématu čtěte zde).
