Maniak postupoval zcela systematicky, aby svoji chorobnou vizi naplnil. Koncem minulého týdne se vyšetřovatelům přiznal, že v ruské metropoli zabil jedenašedesát lidí. Litoval jediného: že ty zbývající tři už nestihne.
Starší si možná vzpomenou na Andreje Čikatila, bestiálního vraha, který v osmdesátých letech v ruském rostovském kraji znásilnil, umučil, zmrzačil a snědl celkem dvaapadesát lidí. Nyní šokovaní policisté usuzují, že Pičuškinův případ nejspíš bude ještě rozsáhlejší aférou, než bylo řádění "rostovského rozparovače".
Měl rád, když pukaly lebky
Pičuškin vraždil v moskevském Bitcevském parku šest let a počínal si mimořádně brutálně. Převážně starší muže zabíjel vždy úderem nějakého tupého předmětu do hlavy - vzrušoval ho prý zvuk pukajících lebek. Oběti neolupoval ani sexuálně nezneužíval.
Po zadržení přiznal jedenašedesát vražd, policisté však zatím z blízkého potoka vytáhli jen čtrnáct zohavených mrtvol. Vrah si prý nemůže vzpomenout, kam přesně ukryl ostatní oběti. Údajně je naházel kamsi do kanalizačního potrubí.
Vyšetřovatelé jsou proto ze zabijáka stále trochu nesví, nemohou totiž zatím dokázat pravdivost všech jeho tvrzení. Podle některých z nich může být nakonec zavražděných "méně".
Pičuškin, který nejspíš trpí duševní poruchou a byl také silným alkoholikem, zdůvodňuje své vražedné choutky láskou k tak vznešené hře, jakou jsou šachy. Proto prý děsil moskevské obyvatele už od roku 2000.
Policie ho poprvé začala podezřívat o tři roky později. Tehdy v Bitcevském parku namontovala kamery, které ji přivedly na stopu vraha. Poslední dílek skládačky pak zapadl letos na jaře, když se našlo mrtvé tělo prodavačky, která pracovala ve stejném obchodě jako Pičuškin. Speciální zásahová jednotka pak šla předminulou neděli už najisto.
