„Celkové počty žádostí rok od roku narůstají. Zatímco v předchozích letech se jejich počet pohyboval v průměru kolem 600 ročně, v roce 2017 již dosáhl na cifru 747. Letos bude tento počet pravděpodobně výrazně překonán,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.
Zeman od nástupu do úřadu prezidenta pověřil ministra spravedlnosti vyřizováním žádostí o milost. Stanovil přitom přísnější podmínky. Žadatel musí například mít závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou nemoc, která bezprostředně ohrožuje jeho život.
Přesto od roku 2013 eviduje resort spravedlnosti 3 559 žádostí o milost. Pouze patnáct z nich podle ministra odpovídalo Zemanovým požadavkům, proto je postoupil hlavě státu k rozhodnutí.
„Prezident Miloš Zeman doposud udělil devět milostí. Z toho pět žádostí mu postoupil ministr spravedlnosti a v dalších čtyřech případech se rozhodl na základě jiných skutečností, které sám shledal jako oprávněné, protože pravomoc udělovat milosti z vlastního rozhodnutí mu zůstala,“ sdělila Schejbalová.
V roce 2016 dal Zeman milost muži odsouzenému za majetkovou trestnou činnost
Zeman tedy dodržel vlastní pravidla pouze ve zhruba polovině případů. Nejznámějším „porušením“ byla bezpochyby milost pro dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka. Prezidentským pardonem se dostal na svobodu loni v květnu. Zeman své rozhodnutí zdůvodnil slovy, že ve vězení byl už dlouho a podle posudků je u něj možná resocializace.
Další milost udělil patnáctkrát stíhanému recidivistovi. Ačkoli ministr spravedlnosti Robert Pelikán jeho osvobození nedoporučil, Zeman se nakonec rozhodl muže trpícího cukrovkou a nefunkčními ledvinami pustit na svobodu. Pelikán přitom argumentoval tím, že muž se ke špatnému zdravotnímu stavu propracoval sám odmítáním léčby a také prý nespolupracoval s lékaři.
Zeman podepsal milost pro Kajínka v květnu 2017. Po 23 letech opouští věznici:
