Podle všech příznaků jde zřejmě o významný okamžik v procesu formování široké opoziční koalice v Srbsku.
Ačkoli se tento krok dal po předchozích prohlášeních církevních představitelů očekávat, pozorovatelé soudí, že je to pro Miloševiče, který dosud kritiky více méně ignoroval, špatná zpráva.
Jestliže srbský vůdce, obviněný haagským tribunálem z válečných zločinů, mohl sázet na nedobrou pověst politické opozice - její slabost, rozhádanost, nedůslednost, či dokonce sklony ke kolaboraci s režimem -, zásadní slovo církve nemůže už tak snadno ignorovat.
Srbská pravoslavná církev se tak stává v podstatě nejvlivnější institucí, která se díky své morální autoritě staví do čela národního odporu. Naznačilo to už nedávné setkání hlavy srbské pravoslavné církve patriarchy Pavleho se dvěma hlavními vůdci srbské politické opozice, ke kterým se nyní přidal i oblíbený srbský generál, bývalý náčelník generálního štábu Momčilo Perišič. Všichni jednali o velké opoziční demonstraci, která se uskuteční 19.
srpna v Bělehradě a na níž by měli opoziční předáci společně s církví konečně demonstrovat jednotu.
Experti soudí, že protimiloševičovská fronta bude mít s požehnáním církve a zástupcem armády mnohem větší naděje na úspěch mezi lidmi, kteří už byli svými opozičními politiky několikrát zklamáni.
"Církev je nyní jedinou institucí v Srbsku, jež je věrohodná a zavázala se, že přijme aktivní roli v nastávajícím politickém procesu," prohlásil jeden z opozičních vůdců Zoran Djindjič.
Kosovský biskup Artemije včera řekl, že synod, který se sešel v úterý, si přeje, aby společně s Miloševičem odstoupil i srbský prezident Milan Milutinovič. "Církev podporuje všechny demokratické a míru oddané síly. Je pro vytvoření přechodné vlády a pro vypsání mimořádných voleb," řekl Artemije.
Minulý týden navrhla skupina nezávislých expertů, aby po Miloševičově odstoupení byla vytvořena nestranická vláda odborníků. Tato vláda by obnovila styky se světem a vytvořila podmínky pro svobodné a spravedlivé volby.
Myšlenka přechodné vlády získala podporu většiny opozičních předáků a církve, spojenci Slobodana Miloševiče ji však odmítli.
Ačkoli se tento krok dal po předchozích prohlášeních církevních představitelů očekávat, pozorovatelé soudí, že je to pro Miloševiče, který dosud kritiky více méně ignoroval, špatná zpráva.
Jestliže srbský vůdce, obviněný haagským tribunálem z válečných zločinů, mohl sázet na nedobrou pověst politické opozice - její slabost, rozhádanost, nedůslednost, či dokonce sklony ke kolaboraci s režimem -, zásadní slovo církve nemůže už tak snadno ignorovat.
Srbská pravoslavná církev se tak stává v podstatě nejvlivnější institucí, která se díky své morální autoritě staví do čela národního odporu. Naznačilo to už nedávné setkání hlavy srbské pravoslavné církve patriarchy Pavleho se dvěma hlavními vůdci srbské politické opozice, ke kterým se nyní přidal i oblíbený srbský generál, bývalý náčelník generálního štábu Momčilo Perišič. Všichni jednali o velké opoziční demonstraci, která se uskuteční 19.
srpna v Bělehradě a na níž by měli opoziční předáci společně s církví konečně demonstrovat jednotu.
Experti soudí, že protimiloševičovská fronta bude mít s požehnáním církve a zástupcem armády mnohem větší naděje na úspěch mezi lidmi, kteří už byli svými opozičními politiky několikrát zklamáni.
"Církev je nyní jedinou institucí v Srbsku, jež je věrohodná a zavázala se, že přijme aktivní roli v nastávajícím politickém procesu," prohlásil jeden z opozičních vůdců Zoran Djindjič.
Kosovský biskup Artemije včera řekl, že synod, který se sešel v úterý, si přeje, aby společně s Miloševičem odstoupil i srbský prezident Milan Milutinovič. "Církev podporuje všechny demokratické a míru oddané síly. Je pro vytvoření přechodné vlády a pro vypsání mimořádných voleb," řekl Artemije.
Minulý týden navrhla skupina nezávislých expertů, aby po Miloševičově odstoupení byla vytvořena nestranická vláda odborníků. Tato vláda by obnovila styky se světem a vytvořila podmínky pro svobodné a spravedlivé volby.
Myšlenka přechodné vlády získala podporu většiny opozičních předáků a církve, spojenci Slobodana Miloševiče ji však odmítli.
