"Bohužel vidím, že Miloševič dospěl k závěru, že pro něj bude výhodnější zintenzivnit represe, zatýkání, zákazy opozičních stran a obsazování nezávislých médií než vypsat svobodné volby, v nichž by mohl ztratit absolutní kontrolu nad Srbskem," dodal.
|
REAKCE |
| Spojené státy útok na média nazvaly "úděsným aktem represe v bolševickém stylu". |
| Činitel Evropské unie v Bruselu Chris Patten řekl, že jugoslávský prezident Slobodan Miloševič nakonec bitvu s nezávislými sdělovacími prostředky prohraje.
"Jen stát, který se děsí pravdivých informací, může být schopen vyslat maskované muže do rozhlasových a televizních studií. Jen režim, který se rozhodl zcela odříznout Srbsko od zbytku Evropy, může postupovat tímto způsobem," prohlásil Patten. |
| Šéf NATO George Robertson vyslovil názor, že akce proti nezávislému tisku může být i signálem, že Miloševičovy dny jsou sečteny.
"Je to zoufalý akt. Může být, že se blíží konec jeho režimu. Potlačování tisku je klasický způsob, kterým se diktátoři před zhroucením pokoušejí zachránit," uvedl Robertson. |
| "Myslím, že režim bude dál omezovat sdělovacím prostředkům jejich prostor. Miloševič se nemůže udržet u moci demokraticky," prohlásil Veran Matič, předseda Asociace nezávislých elektronických sdělovacích prostředků. |
| "Je to konec propagandistické agrese proti naší zemi," prohlásila Mira Markovičová, Miloševičova vlivná žena. |
| Naopak svatý synod srbské pravoslavné církve včera vyzval stát, aby se okamžitě zřekl své kampaně proti sdělovacím prostředkům. V komuniké, které zveřejnila nezávislá agentura Beta, církev zdůraznila, že právo na svobodné informování je jedním z pilířů demokracie. |
Bělehrad byl odstřižen
Bělehrad se včera ponořil do hluboké mediální temnoty poté, co policie obsadila budovu vlivné opoziční televizní stanice, kde sídlily i některé další významné nevládní sdělovací prostředky.
"Několik alternativních hlasů bylo přerušeno během jedné operace, která musela být pečlivě připravena," prohlásila včera Ljubica Markovičová, šéfredaktorka srbské nezávislé agentury Beta. "Bělehrad se ocitl ve velké temnotě, byl zcela odstřižen."
Vláda ve středu nad ránem násilně ukončila vysílání televizní stanice Studio B a zároveň zastavila vysílání i dvou nezávislých rozhlasových stanic, B2 - 92 a Radia Index, které vysílaly ze stejné budovy.
Částečně překvapivý a dosud nejtvrdší úder státního aparátu proti nezávislým sdělovacím prostředkům v Srbsku zasáhl také populární deník Blic, jeden z největších listů v Srbsku.
Další rozhlasová stanice v blízkém Pančevu uvedla, že i její vysílač byl ve středu "odstřižen". Tím skončilo vysílání posledního nezávislého rozhlasu či televize, které šlo přijímat v bělehradské oblasti.
"Od 17. května nemůžeme v Bělehradě sledovat či poslouchat žádná elektronická média," uvedlo ve včerejším prohlášení Středisko pro lidská práva, nevládní organizace se sídlem v Bělehradě.
Obyvatelé Srbské metropole mohli na vlnách nevládních rozhlasových stanic včera poslouchat jen hudbu. List Blic vyšel v rozsahu pouhých osm stran místo původních dvaceti.
Demonstrace
Ve středu i ve čtvrtek v noci policie slzným plynem a obušky rozehnala v Bělehradu demonstraci několika tisíc lidí. Podobné protesty se odehrály i v jiných městech. Diplomaté i srbská opozice varují, že může jít teprve o začátek tvrdších represí.
Ve čtvrtek se v ulicích Bělehradu shromáždilo dokonce na 30 tisíc lidí.
Další protestní akce mají následovat podle slov opozice prakticky denně.
Podle nezávislého informačního bulletinu VIP bude vývoj situace v Srbsku záviset do velké míry na schopnosti opozice organizovat úspěšné protesty a na velikosti strachu, který se represivnímu mocenskému aparátu podaří zasít.
V zemi de facto vládne výjimečný stav. To organizování opozičních akcí silně komplikuje. Odstřižením od elektronických médií jejich vůdcové ztrácejí vliv na široké masy obyvatel.
