Srbská legislativa nezakazuje, aby osoby podezřelé z válečných zločinů, nebo ty, proti nimž byla vznesena obžaloba, nebo jsou souzeny, kandidovaly ve volbách.
"Miloševič požaduje, aby bylo jeho jméno v čele kandidátky. Je to legitimní požadavek," uvedl Ivica Dačič, mluvčí Socialistické strany Srbska (SPS).
Zatímco nominace exprezidenta podle mluvčího zřejmě projde, problematický je další Miloševičův požadavek, aby SPS do kandidátky zahrnula také několik jeho věrných stoupenců.
Výkonný výbor SPS má Miloševičovy požadavky posoudit do konce týdne. Předčasné parlamentní volby byly vypsány na 28. prosince.
Pozorovatelé spekulují, že Miloševič se snaží prosadit zařazení věrných stoupenců tvrdé linie na kandidátku, aby posílil ve straně svůj vliv, protože jeho vztahy k SPS nejsou bezproblémové.
Dačič a další představitelé strany některé Miloševičovy pokyny, které jim občas posílá z vězení haagského tribunálu, neuposlechli. Na letošním sjezdu SPS například odmítli zvolit do vedení strany jím navrhované kandidáty a omezili se na to, že Miloševiče zvolili čestným předsedou.
Bělehrad vydal Miloševiče ICTY v roce 2001. Od března roku 2002 se bývalý srbský a později jugoslávský prezident v Haagu zodpovídá především z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti, na nichž se Bělehrad za jeho vlády údajně podílel v Kosovu, v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině.
