Zeman o stažení uznání samostatného Kosova promluvil na středeční tiskové konferenci po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. Naznačil přitom, že on takovou možnost podporuje.
Chce se jen zalíbit Srbům, odmítl Kubera Zemanův nápad zrušit uznání Kosova |
Stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, podle něj nepatří do společenství demokratických států. Vučić za tento postoj Zemanovi poděkoval.
Zeman už po příletu do Bělehradu Vučičovi řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. Uvedl, že haagský mezinárodní tribunál nedávno vydal zprávu, ve které vyslovuje podezření z válečných zločinů kosovských politických představitelů.
Prezident poukázal na následnou rezignaci kosovského premiéra Ramushe Haradinaje. „Dovolte mi vyjádřit osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států,“ poznamenal prezident.
Haradinaj v červenci podal demisi poté, co ho žalobce zvláštního tribunálu pro Kosovo v Haagu, který vznikl v roce 2017, předvolal jako podezřelého ze spáchání zločinů za války v Kosovu v letech 1998-1999. Později se podrobil výslechu před zvláštním tribunálem v Haagu a na radu právníků odmítl vypovídat.
Reakce KosovaKosovská vláda ve středu oznámila, že ruší svou účast na čtvrtečním summitu Visegrádské čtyřky a západobalkánských zemí v Praze. „Mohu potvrdit, že Kosovo zrušilo svou účast na summitu V4. Kosovská strana poslala omluvnou nótu a zdůvodnila to vnitropolitickou situací v Kosovu,“ uvedla pro iDNES.cz tisková mluvčí vlády Jana Adamcová. |
Podle kosovského deníku Koha Ditore předvolání do Haagu kvůli podezření či podání svědectví obdrželo nejméně třicet bývalých členů UÇK.
Lidé vzešlí z někdejší povstalecké skupiny do současnosti tvoří velkou většinu kosovské vládnoucí garnitury. Haradinaj poprvé podal demisi v roce 2005, kdy ho Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obvinil z válečných zločinů. V roce 2012 ho soud osvobodil pro nedostatek důkazů.
Na otázku, zda by mohla Česká republika zrušit uznání Kosova jako samostatného státu, Zeman řekl, že věc bude chtít projednat na nejbližší poradě českých nejvyšších ústavních činitelů.
„Zeptám se, zda by bylo možné, aby se toto udělalo, protože jsem rád, že pan ministr obrany Lubomír Metnar už prohlásil, že je chyba, že bylo uznáno Kosovo,“ řekl. Dodal, že Metnar proto bude nejspíš v této otázce na „jeho straně“. „Kdo bude na straně druhé, to se za ten měsíc uvidí,“ dodal.
Srbsko: Počet zemí, které uznávají Kosovo, klesá
Kosovo po rozpadu Jugoslávie patřilo Srbsku, v roce 2008 však s podporou západních velmocí vyhlásilo nezávislost. Srbsko jej ovšem stále považuje za své území.
Postupně samostatnost Kosova uznalo 116 zemí. Jedná se zejména o menší latinskoamerické a africké země, například Burundi, Lesotho, Togo či Surinam. Ovšem i většina členských států OSN včetně Česka samostatnost Kosova uznala, naopak některé země jako Slovensko, Španělsko, Rusko, Bosna a Hercegovina nebo Řecko nikoli. Neuznává jej ani Čína.
Česko uznalo Kosovo v květnu 2008 za vlády premiéra Mirka Topolánka. Rozhodnutí kabinetu se tehdy nelíbilo prezidentu Václavu Klausovi. V současnosti počet zemí uznávajících Kosovo podle srbské diplomacie klesl pod stovku. Srbsko totiž přesvědčuje země uznávající kosovskou nezávislost, aby od svého postoje ustoupily.
Dosud se mu to podle některých zdrojů podařilo u patnácti států, podle jiných u dvanácti států. Cílem Bělehradu je, aby počet těchto zemí klesl pod 97, tedy pod polovinu ze 193 členů Spojených národů.
Zeman Srbům poděkoval za podporu ČSR, vyznamená Kusturicu
Zeman v Srbsku také oznámil, že vyznamená srbského režiséra a hudebníka Emira Kusturicu 28. října medailí Za zásluhy. Může být podle něj pojítkem mezi ČR a Srbskem.
Prezident se s Kusturicou, který v 70. letech studoval v Praze, setkal v úterý v Bělehradě. Režiséra označil za symbol. „Symbol lidí, kteří studovali v Praze, nyní působí v Srbsku a mohou dále působit jako pojítko,“ řekl Zeman. Vyznamenání Kusturici mu navrhli i čeští poslanci.
Kusturica vystudoval pražskou FAMU. Mezinárodně uznávaný čtyřiašedesátiletý režisér a filmový producent Kusturica, kterému jsou někdy vyčítána příliš prosrbská stanoviska, získal za svou tvorbu řadu ocenění. Na festivalu v Cannes vyhrál dvě Zlaté palmy - v roce 1985 za snímek Otec na služební cestě a v roce 1995 za Underground. Narodil se v Sarajevu.
Zeman ve středu také poděkoval Srbsku za podporu Československu v letech 1938 a 1968. „Máme co splácet, a i proto jsem tady,“ řekl.
Později při setkání českých a srbských podnikatelů poznamenal, že podle jeho názoru mezi Srbskem a ČR neexistují žádné překážky, a to ani obchodní. Dodal, že by chtěl ještě v prezidentském úřadě Srbsko opět navštívit.
S Kosovem máme korektní vztahy, uvedl Petříček v reakci na Zemanův výrok |
Český prezident přivezl Vučićovi jako dar hodinky značky Prim ze speciální edice. Daroval mu také pistoli ČZ 75 SP01 z produkce České zbrojovky.
Zeman se se svou delegací, ve které jsou ministři vnitra Jan Hamáček, obrany Metnar, průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dopravy Vladimír Kremlík nebo poslanec Jaroslav Foldyna, setkal také se srbskou premiérkou Anou Brnabičovou a zúčastnil se podnikatelského fóra. Do Srbska ho doprovodila asi padesátičlenná podnikatelská delegace.
Zemanův kosovský nápad potvrdil i jeho mluvčí:
Pan prezident se na nejbližší poradě nejvyšších ústavních zeptá, zda by bylo možné učinit krok v podobě oduznání Kosova, uvedl na dotaz novinářů na tiskové konferenci v Bělehradě.
Souhlasíte s prezidentem Milošem Zemanem, že by Česko mělo odvolat uznání Kosova?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 18. září 2019. Anketa je uzavřena.
