„Odpověď je jednoduchá. Je to pro pana prezidenta komfortnější,“ odpověděl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na dotaz, proč prezident na posledních návštěvách zůstával usazen, ačkoli dříve státníky či politiky vítal vestoje.
Podle Forejta se mezi představiteli států v současnosti ani napříč historií nejedná o ojedinělou záležitost. „Je to zohlednění zdravotního stavu. Víme, že prezident má nějaké problémy, které ho limitují dlouho stát. Myslím si, že je to dobře v tom, že se nevystavuje nebezpečí zhoršení situace v dané chvíli,“ popsal.
Problém je však v tom, když sedí i ostatní hosté, přestože by nemuseli. To se stalo například při jmenování Romana Prymuly, který při skládání slibu v Lánech zůstal v křesle. „Skládal slib člena vlády, a asi všichni cítíme, že se při takové příležitosti sluší povstat, obzvláště pak, jste-li osoba jmenovaná. Je to projev jistého důstojenství i známka toho, že svůj slib berete vážně,“ popsal Forejt.
V případě Prymuly to však nevyjadřovalo zohlednění indispozice ani Zemanova stavu, ale neúcta ke skládanému slibu. „Nemělo by to mít efekt na to, aby byli jeho hosté nuceni sedět také,“ dodal Forejt. V tomto případě pochybil i Zeman, protože se na ceremonii objevil jen v košili, přičemž neměl sako.
„Jmenování Prymuly bylo z hlediska protokolárního, technického i logistického zajištění nejhůře provedeným jmenovacím aktem člena vlády od roku 1989,“ podotkl Forejt.
Zatímco jmenování Prymulova nástupce Jana Blatného bylo v pořádku, při jmenování Petra Mlsny do čela Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže byla podle Forejta nevhodně zvolená velká křesla. „Pan Mlsna se ve svém křesle spíše ztrácel, než že by byl vidět. To jsou všechno drobnosti, které musí pracovníci protokolu řešit. Zřejmě to tak ale necítí,“ popsal.
Prezident Zeman jmenoval Romana Prymulu ministrem zdravotnictví (21. září 2020):
Při přijímání státníků seděla před časem například i dánská královna Markéta II. nebo německá kancléřka Angela Merkelová. „Seděla i při hymně a host také. A ten problém neměl, nebyl však poučený o tom, co má nebo nemá dělat. To se mělo dojednat dopředu. Při hymne by stát měl, pokud nemá žádnou indispozici,“ okomentoval Forejt.
V Německu tehdy události vyvolaly veřejné spekulace o kancléřčině zdraví. V průzkumu ale 59 procent Němců uvedlo, že do zdravotního stavu předsedkyně vlády nikomu nic není.
Na otázku, zda by Merkelová měla předložit veřejnosti podrobnou zdravotní zprávu, odpovědělo souhlasně 34 procent oslovených. Zbývajících sedm procent nemělo na problém názor.
Merkelová absolvovala uvítací ceremoniál s dánskou premiérkou vsedě (11. července 2019):
I prezidenti v historii Československa byli nemocní. Například Tomáš Garrigue Masaryk, který nebyl schopen přečíst abdikační řeč, Edvard Beneš, který měl už za války srdeční slabosti, nebo Emil Hácha, který při zatčení ani nevnímal své okolí.
Zohlednění zdravotního stavu se podle Forejta vždycky nějak projevilo, třeba v tom, že bylo méně ceremoniálů nebo méně cest. „Dnes jsme v době, kdy vám telefony prezidenta přiblíží natolik, že ze vzdálenosti desítek metrů můžete sledovat mimiku v jeho obličeji nebo gesta rukou. Veřejnost se dá tedy hůře oklamat,“ podotkl a zdůraznil, že o zdravotním stavu prezidenta se kdysi mlčelo.
Zdravotnímu stavu hlavy státu by se měl přizpůsobit úřad a zajistit, aby prezident nevypadal slabě a zranitelně, což u občanů vzbuzuje nepříjemný dojem. „Sezení beru jako absolutně přirozenou věc, kterou doporučuji i rozšířit. Je špatně, když prezident vystoupí na veřejnosti, a lidé si z toho pamatují spíše to, že stál a nepůsobil zrovna stabilně, než to, co říkal,“ uzavřel Forejt.
