Tak jako miliony dalších Íránců se dozvídá o dění ve světě z vysílání Rádia Farda, Rádia Zítřek.
Pražská stanice je dnes pro Írán v mnoha směrech tím, čím byla Svobodná Evropa pro východní Evropu v éře komunismu: zdrojem objektivních zpráv, a tedy zdrojem naděje. "Je to naše pojítko s normálním světem," říká po zprávách Réza.
Opět je ochoten bavit se o kobercích. Ale jen do dalších zpráv. Věří, že se jednou dočká, tak jako se dočkala východní Evropa, že jednou se ze zpráv dozví o konci přísného režimu islámských radikálů. "Jednou se vše změní," prorokuje.
Není snadné odhadnout, kolik Íránců rádio poslouchá, podle některých odhadů to může být až patnáct procent obyvatel sedmdesátimilionové země. Jisté je, že jde řádově o miliony lidí.
Zakázaná stanice zní (potichu, samozřejmě) z autorádií, z přijímačů v kancelářích, mnozí ji ladí přes satelitní přístroje. Tři čtvrtě milionu uživatelů se každý měsíc připojuje na pražské servery stanice - i přes internet je možné Rádio Zítřek poslouchat.
"Víme, že náš vliv je značný," uvedla v Praze mluvčí rádia Sonia Winterová. "Íránská vláda vynakládá hodně energie na to, aby nás rušila. To je nejlepší důkaz naší popularity."
Rádio vysílá dvacet čtyři hodin denně a kromě zpráv věnuje hodně času hudbě - láká tak mladou generaci. Rádio Farda není jediným zdrojem informací a programů ze zahraničí - do země například vysílá několik televizních stanic z USA.
Jsou financovány kruhy íránské emigrace, a jsou tedy otevřeně protivládní. "Občas se na ně dívám u sousedů. Někdy to je opravdu strašné. Je to propaganda v nejčistší podobě," stěžuje si lékař Farhang. "Přehánějí to, lidé jim nevěří," říká a kroutí hlavou.
Symbolem objektivních zpráv je perské vysílání BBC a stále více také Rádio Zítřek, které existuje jen půl roku. Předtím z Prahy vysílal do Íránu po několik let "perský servis" Rádia Svobodná Evropa.
Ten poté spojil své síly s perským vysíláním Hlasu Ameriky a vznikla nová stanice, v níž nyní pracuje asi dvacet lidí v Praze a deset ve Washingtonu. Rozdíl je v rozsahu vysílání i zaměření - Rádio Zítřek se snaží být co nejpestřejší, aby přilákalo mladé posluchače - dvou třetinám obyvatel Íránu je pod třicet let.
"Nejsme žádná diverzní stanice ani hlásná trouba Ameriky. To by byla chyba," uvedl v Praze zaměstnanec rádia, který nesmí zveřejnit své jméno. "Jsme tu od toho, abychom přinášeli objektivní informace. Jedině tak nám lidé budou věřit," dodává.
Když začal perský servis v roce 1998 vysílat z budovy někdejšího Federálního shromáždění, byla z toho menší diplomatická roztržka Prahy s Teheránem. Írán dokonce odvolal svého velvyslance. Nyní už se situace uklidnila a novináři z rádia říkají, že Teherán se proti nim nesnaží nijak zasahovat či jim vyhrožovat.
Rádio Zítřek je jedním z příkladů "nového života" Svobodné Evropy. Pro zajímavost - z pražské centrály stanice Rádia Svobodná Evropa se dnes vysílají programy ve čtyřiatřiceti jazycích do pětadvaceti zemí včetně Íránu i Iráku.
Od dob pádu komunismu se však mnohé změnilo - pro vlády zemí, které nejsou z vysílání nadšeny, je například téměř nemožné zemi informačně odizolovat. Rádio je sice možné rušit, ale internet a satelitní přijímače všechny bariéry hravě probourají.
"Každý má přístup na internet, miliony lidí mají satelitní antény. Žádná vláda už nás nikdy nedokáže odříznout od světa," shrnuje situaci Muhammad, teheránský student.
V minulých týdnech proběhla teheránskou univerzitou vlna studentských protestů a vláda z jejich podněcování obvinila americké emigrantské televize. "Víme, co se děje ve světě, a radit nepotřebujeme," kroutí nad tím hlavou Muhammad. Nedávno sledoval promoci svého kamaráda na jedné americké univerzitě. V přímém přenosu, na internetu.
USA nyní naznačují, že chtějí věnovat hodně energie prosazení změny poměrů v zemi. Lidé z Rádia Zítřek však říkají, že jejich role se nezmění. "Neříkáme: to je špatné, to je dobré. Prostě jen informujeme a lidé si mohou udělat vlastní názor," říká jeden ze zaměstnanců. "To je ta nejlepší cesta ke změnám v naší zemi."
