Se žádostí o pomoc při formulování české vize se na mě obracíte jako na z gruntu špatnou adresu, zejména jde-li o českou vizi v globalizačním období. Nesdílím ji, ani pokud jde o její průmět do minulosti.
Masarykova vidina ideové páteře sahající od husitů a českobratrských aktivistů k obrozencům a novodobým demokratům je mi cizí. Nemám k vizionářům důvěru a odmítám je napodobovat. Vize je představa světa, který přijde nebo má přijít. Předpokládá to rozumět světu přítomnému, soudit jej a vytyčovat mu příští cestu, zatímco já nestačím ani na to, abych bez rizika omylu určil cestu sám sobě a kráčel po ní. Je mi blízká existencialistická teze, že člověk tím, že rozhoduje sám o sobě, volí zároveň určitou podobu světa.
Snažím se proto o nelítostné hodnocení svých vlastních činů minulých i dnešních a má vize záleží především ve snaze obstát napříště co nejlépe sám před sebou. Vodítko přitom tak zcela nepostrádám.
Chcete-li po mně deset nejdůležitějších hodnot, neznám jejich lepší soubor, než vyplývá z Desatera. Jeho první tři přikázání jsou sice věroučné povahy, ale zbývajících sedm se podle mě dotýká obecně nejvýsostnějších hodnot, s jakými jsem se v životě setkal.
ČESKÁ VIZE89 významných českých osobností pomáhá formulovat Českou vizi. Jde o desítku nejdůležitějších hodnot, na kterých by měla stát budoucnost naší společnosti. Od pondělí 3. srpna do pátku 13. listopadu 2009 bude každý den kromě soboty vycházet jeden esej v Kavárně on-line. Soubor se pak stane podkladem pro setkání Václava Havla, Madeleine Albrightové a Jacquesa Rupnika v Kabinetu Havel 19. listopadu. Pořádají Masarykova univerzita v Brně, Divadlo Husa na provázku a DIALOG centrum, o. s., pod patronací Václava Havla a záštitou rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy. |
