„Toto je první studie svého druhu, a tak jsme provedli pilotní pokus, abychom viděli, jestli vůbec nějaké mikroplasty najdeme. Výsledky byly ohromující,“ říká vedoucí studie, gastroenterolog Philipp Schwabl z Lékařské univerzity ve Vídni.
Po mikroplastech spolu se svým týmem pátral ve stolici osmi lidí – Fina, Rusa, Brita, Nizozemce, Poláka, Rakušana, Itala a Japonce. A v úplně každém vzorku je našel – v průměru 20 částic na 10 gramů stolice.
Velikost odhalených částic se pohybovala od 0,05 milimetru po 0,5 milimetru, plasty byly navíc devíti různých druhů z desíti testovaných, píše britský list The Guardian.
Nejběžnějšími byly polypropylen a polyethylentereftalát známý jako PET, tedy materiály, z nichž se vyrábí třeba plastové láhve. „Většina účastníků testu pije právě z nich, ale častá byla i konzumace ryb a mořských plodů. Je velmi pravděpodobné, že plasty potravu kontaminují v různých fázích přípravy nebo v důsledku jejího balení,“ míní Schwabl.
Mikroplasty ohrožují i mořské obry. Žraloci jich spořádají až 200 za den |
„Fakt, že ve stolici bylo zjištěno tolik různých druhů polymerů, ukazuje na širokou škálu zdrojů kontaminace,“ míní také vědkyně Stephanie Wrightová z Kings College v Londýně, která se zabývá vlivem životního prostředí na lidské zdraví. Ta se ovšem na studii nepodílela.
Odborná obec se podle listu The New York Times už dlouho domnívala, že mikroplasty v lidských střevech najde. Poté, co se jejich přítomnost potvrdila ve světových oceánech, mořských plodech, soli i kohoutkové vodě, byla tato možnost nasnadě.
MikroplastyMikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů, které se vlivem znečištění vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu. Je to směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna, ale většina vzniká postupným lámáním větších kusů plastů. Zdroj: Wikipedia |
Jedna z dřívějších studií uvedla, že Evropané, kteří si pravidelně dopřávají mořské plody, mohou za rok zkonzumovat až 11 tisíc kusů plastu. Schwablův tým nyní na základě pilotní studie odhaduje, že „více než padesát procent světové populace může mít mikroplasty ve stolici“. Zdůrazňuje však, že je potřeba další studie. Ta bude v mnohem větším měřítku provedena co nejdříve.
„Zvláštním úkolem je poté zjistit, co plast v lidském těle znamená pro nás a zvlášť pro pacienty s gastrointestinálními chorobami. Nejmenší částice mikroplastů jsou schopny dostat se do krevního oběhu, lymfatického systému a mohou kontaminovat i játra. Když teď máme první důkaz přítomnosti mikroplastů v lidských organismech, musíme provést další výzkum, abychom porozuměli, co to znamená pro lidské zdraví,“ upozorňuje Schwabl
.
