Běženci v Srbsku uvázli na mrtvém bodě poté, co balkánské státy uzavřely hranice. „Zůstali měsíce bez přístupu k tekoucí vodě, záchodům či sprchám,“ popsala situaci listu The New York Times Andrea Contenta z neziskové organizace Lékaři bez hranic (MSF).
K dispozici mají jen základní potřeby, jako je jídlo či deky, které jim rozdávají dobrovolníci z humanitárních organizací. „Plno lidí je tady nemocných. Jídlo dostáváme jen jednou za 24 hodin. Někdy dokonce ani nevyjde na všechny,“ svěřil se Abdul Sabúr, který je v Bělehradě už čtvrtým měsícem. Osmadvacetiletý uprchlík z Afghánistánu chtěl pokračovat do Itálie či Francie, ale nepodařilo se mu přejít hranice.
Mrznoucí migranti v opuštěných budovách zapalují ohně, do kterých házejí vyřazené železniční pražce a místnost zaplňuje dusivý dým. K problémům, které mají, se tak přidala i onemocnění z nadýchání kouře. Ve skladu byli migranti podle reportérů AFP zachumlaní v šedých dekách a všude bylo slyšet kašlání.
V mrazu a bez rodičů
Lékaři bez hranic, kteří tento týden na místě postavili pět stanů s pomocí, hlásí, že problémem jsou infekce dýchacích cest, omrzliny, blechy i svrab. V noci přitom padají teploty až na -10 stupňů. „Omrzlin může v následujících dnech jen přibývat vzhledem k tomu, že uprchlíci mají špatné oblečení i ubytování,“ uvedl Momcilo Djurdjevič z MSF.
OBRAZEM: Sklad u Bělehradu obsadili migranti |
„Někdy necítím v noci nohy, ale přesto se snažím spát,“ řekl 14letý Hazrat Bilal, který přežívá v srbském skladišti sám bez rodičů. „Vím, že mi ten kouř škodí. Co jiného ale můžu dělat v téhle zimě?“ dodal.
Hazrat, který je v bělehradském improvizovaném táboře už čtyři měsíce, se odmítá vzdát naděje, že se mu podaří překonat hranice do Chorvatska nebo Maďarska. „Převaděči si vzali všechny moje peníze, jiní mě zbili. Přesto musím dál zkoušet přejít hranice a jednoho dne se mi to povede,“ věří chlapec, který podle svých slov utekl z Afghánistánu poté, co mu zabili otce.
Míst v oficiálních táborech není dost
Srbská vláda minulý týden za hlavním městem otevřela tábor, kde mohou migranti hledat útočiště. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyhledalo dobrovolně pomoc 390 lidí. Nyní má tak v Srbsku zajištěné ubytování celkem 85 procent migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků. Asi tisíc lidí však stále zůstává ve zmíněném bělehradském skladě, uvádí UNHCR ve své zprávě.
Každý stát EU musí převzít díl solidarity, řekla k migrační krizi Merkelová |
Šéf mise MSF v Srbsku Stephane Moissang upozornil, že vládní tábory nepojmou všechny cizince. Někteří také do oficiálních táborů nechtějí, protože se bojí, že by byli deportováni, vyhozeni za hranice Evropské unie a odříznuti od pašeráků, kteří se kolem provizorních táborů rojí. Stejně tak mají obavy, že by v oficiálních táborech měli omezenou svobodu pohybu.
Jak připomíná NY Times, mnoho z těch, kteří nyní mrznou v bělehradských skladech, jsou uprchlíci z Afghánistánu, kteří se vydali na cestu do Evropy kvůli zvyšující se nestabilitě ve státě. V Afghánistánu eskalují boje s radikálním islamistickým hnutím Taliban, které nyní v zemi ovládá největší území od americké invaze v roce 2001 (psali jsme zde).
