Pozitivní testy vykázala čtyřicetiletá žena, která se na Lesbos vrátila z poutního zájezdu v Izraeli a Egyptě. Řecké úřady její nemoc znepokojuje, neboť naznačuje možnost šíření viru i do přeplněných uprchlických táborů na ostrově.
Na řecké ostrovy navíc přichází noví migranti, kteří využívají otevření tureckých hranic. Více než 1 700 migrantů přišlo na ostrovy v Egejském moři minulý týden.
Turečtí představitelé uznávají teoretickou možnost, že by uprchlíci ze Sýrie mohli by i nakažení koronavirem. Turecký ambasador v USA Serdar Kilic řekl, že sledování zdravotního stavu Syřanů v uprchlických táborech u turecko-syrských hranic je „nemožná mise“.
Turecko až v úterý evidovalo první případ člověka s pozitivními test na koronavirus. Řecká zdravotnická asociace ve středu uvedla, že považuje za nepravděpodobné, že by sousední země neměla žádné případy, zvláště v kontextu vysokého počtu nakažených v sousedním Íránu.
Z toho důvodů asociace vyzývá úřady, aby prohlásily Turecko za vysoce rizikovou zemi. Turecku kvůli obavám ze šíření viru uzavřelo hranice s Íránem.
Experti se obávají, že z Íránu by se mohl virus rozšířit do dalších blízkovýchodních zemí, jako je Jemen či Sýrie, jejichž křehké zdravotnické systémy jsou poškozeny válečnými konflikty. Zdejší odpovědné orgány nemusí mít dostatečné zdroje k testování potenciálních pacientů. Je tedy možné, že už někteří nakažení jsou, ale úřady nemají nejmenší šanci, jak to zjistit.
Svět v sevření viru: 36 nových obětí v Itálii, nejhorší situace je v Íránu |
Chybějící kapacity se zvláště dotýkají uprchlických táborů. Jejich přístup k zdravotnickým službám je velmi limitovaný. Kvůli nedostatku vody nemohou uprchlíci uskutečňovat základní hygienické praktiky. Přeplněné nemocnice také nemají prostor pro, aby případné nakažené uprchlíky izolovaly, vysvětlil portálu Deutsche Welle zástupce humanitární organizace, která operuje v syrském Idlíbu.
Podle něj by nákaza v Idlíbu byla „velmi špatná“. Sýrie zatím neeviduje žádné případy nákazy koronavirem. Podle kritiků je ale pravděpodobné, že režim prezidenta Bašára Asada jakékoliv možné informace o nákaze účelově skrývá.
Hrozba nákazy koronavirem v uprchlických táborech není podle humanitárních organizací o nic menší ani v zemích s rozvinutým zdravotnickým systémem. Organizace People Not Wall žádá francouzské úřady, aby pomohly zabránit nekontrolovatelnému šíření viru mezi migranty ve francouzském Calais.
Dobrovolníci podle organizace nemají vybavení na testování jedinců podezřelých z možné nákazy ani s jejich detekcí nemají zkušenosti. Organizace varuje před rizikem, že nakažení migranti se budou navzdory své nemoci stále snažit dostat do Velké Británie, přičemž během cesty mohou nakazit další lidi.
„S růstem počtů uprchlíků, kteří hledají práci v městských oblastech a běžně cestují mezi tábory a městy, problém může rychle eskalovat,“ podotýká Muhammad H. Zaman, profesor bostonské university. Dodává, že od uprchlíků se může infekce rozšířit i na dobrovolníky a zdravotníky, kteří ji mohou šířit dále.
Migranti jsou zvláště ohrožená skupina i proto, že mnozí z nich kvůli nedostatku živin mají oslabenou imunitu. Někteří z nich se již nyní potýkají s dýchacími potížemi, uvádí list The Guardian.
Koronaviru se chytili populisté. Ze šíření viní migranty a otevřené hranice |
Ačkoliv zatím není znám případ nákazy koronavirem mezi migranty, někteří euroskeptičtí politci je už nyní osočují, že virus roznáší. Bývalý ministr vnitra a lídr protiimigrační Ligy Serveru Matteo Salvini např. tvrdil, že koronavirus mají migranti z Afriky na humanitární lodi Ocean Viking, kteří se vylodili na konci února v Itálii.
Migranti museli jít do čtrnáctidenní karantény. U nikoho na palubě se neprokázala nákaza koronavirem.
