Běženci v záchytném táboře na řeckém ostrově Moria (5. dubna 2016)

Běženci v záchytném táboře na řeckém ostrově Moria (5. dubna 2016) | foto: Reuters

Dohoda s Tureckem má trhliny. Schopné uprchlíky Ankara do EU nevpouští

  • 253
Nelegální migranti se do Turecka vracejí jen pozvolna. Březnová dohoda mezi Bruselem a Ankarou počítá s odchodem desítek tisíc lidí, na zpáteční cestu přes Egejské moře se jich však zatím nevydalo ani 500. Výrazně drhne i druhá fáze výměny: Turci nenechali odjet vzdělané uprchlíky, kteří od EU dostali víza.

Řecké úřady vyhostily od začátku letošního dubna 468 nelegálních migrantů, kteří na člunech a chatrných bárkách překonali Egejské moře nebo je ve vlnách zachránila pobřežní stráž. Turecko naopak do Evropy legální cestou vyslalo 798 běženců. Vyplývá to z nejnovějších statistik Evropské komise, které v úterý přinesl deník Rheinische Post.

Evropská komise plánuje jednotná azylová řízení

Eurokomisaři ve středu navrhli sjednocení podoby azylového řízení napříč EU. Jednotné má být posuzování žádostí i práva a povinnosti toho, kdo azyl získá.

Návrh má zjednodušit a zkrátit řízení, odradit žadatele od „azylové turistiky“ a zlepšit vyhlídky na jejich integraci.

Azylové řízení by nemělo trvat déle než půl roku, zjevně neopodstatněné žádosti by ale byly zamítány nejdéle do dvou měsíců.

Představené návrhy změn evropského azylového systému doplňují první soubor, se kterým komise přišla na počátku května. Tehdy navrhla doplnění dublinského systému o povinné přerozdělování žadatelů o azyl mezi státy EU.

Unie přitom podle magazínu Der Spiegel očekávala, že během letošního jara přijme až 18 tisíc válečných uprchlíků z Turecka.

Celkově se dohoda mezi Bruselem a Ankarou měla dotknout 72 tisíc běženců provizorně ubytovaných v tureckých uprchlických táborech. Výměna se má vždy odehrát v poměru 1:1, stejný počet migrantů by tedy z řeckých ostrovů zamířilo zpět do Turecka.

Nízká čísla neznamenají, že by se Osmadvacítce podařilo migrační krizi zastavit. Na řeckých ostrovech jako Lesbos, Chios, Leros nebo Samos se tísní desítky tisíc lidí, většina z nich už celé měsíce. Úřady jejich návrat do Turecka nestíhají vyřídit a zorganizovat (o situaci na Lerosu jsme psali zde).

Turecko z výměny vyřadilo vzdělance, do EU posílá nemocné

Pokud dohoda v příštích měsících neztroskotá a Řecko se vypořádá s migranty, kteří už na ostrovech jsou, mohla by se situace zklidnit. Přísun nových migrantů do země již citelně oslabil - zatímco loni na podzim tam dorazilo až 211 tisíc běženců během jediného měsíce, během letošního léta jich podle listu Rheinische Post denně nepřiplouvá více než dvacet.

Uprchlická krize

Turecko už běžence na moře nevpouští, zároveň však podle německých médií blokuje i jejich legální cestu do Evropy. Podle serveru Die Zeit se za jeho hranice nedostanou vzdělaní Syřané, kteří doma pracovali jako techničtí odborníci nebo lékaři.

Původně měli přiletět výměnou za vrácené nelegální migranty a Německo už jim udělilo víza, úřady v Ankaře však jejich odjezd nakonec zhatily.

Turecká vláda koncem května sdělila Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), že Syřanů s akademickým vzděláním se domluvený výměnný mechanismus z pohledu Ankary netýká.

Deník Frankfurter Allgemeine podotkl, že Turci mají při výběru nezvykle široké pravomoci. OSN podle něj prakticky rozhoduje jen o lidech, které jim už předvybraly ankarské úřady. Už vydaná víza pro odborně kvalifikované uprchlíky muselo vedle Německa stáhnout i Nizozemsko a Lucembursko. Turci místo nich k výměně navrhují hlavně nemocné či nevzdělané Syřany.

Kvůli dohodě s Tureckem se na EU snesla vlna kritiky ze strany lidskoprávních organizací jako Amnesty International. Nesouhlasí s ní ani Lékaři bez hranic, kteří na protest odmítají jakoukoli finanční podporu od členských zemí Unie.

Nad výměnou běženců navíc stále visí hrozba, že ji turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nechá utnout a migranty pošle hromadně do Evropy. Pro své občany nekompromisně žádá bezvízový styk, který se Evropa zdráhá zavést kvůli bezpečnostním hrozbám (více se dočtete zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video