Pašeráci lidí objevili skulinu. Otevřeli do Evropy novou trasu poté, co libyjská pobřežní stráž začala plnit dohody a vracet pašerácké čluny přímo u libyjských břehů.
Skupina 66 migrantů ze subsaharské Afriky se teď dostala k italskému ostrovu Lampedusa na malých bárkách, jiná skupina 32 lidí z Pákistánu a Bangladéše zase dorazila k jihoitalské Kalábrii. Diciotti
Italské hlídky čelí podle listu Corriere della Sera celé flotile pašeráckých člunů, které je mnohem těžší zachytit než velká plavidla evropských humanitárek, jež dosud imigranty u libyjských vod pravidelně „přebíraly“.
Země, ze kterých azylanté přicházejí, považuje Evropa za bezpečné, stejně jako Tunisko, ze kterého pokračují do Evropy.
Ekonomičtí migranti z Pákistánu či ze západní Afriky mají malou šanci, že by mohli získat v Evropě azyl. Mnozí z nich o to ale ani neusilují. V malých člunech nejsou nápadní, na italskou půdu vstoupí nelegálně a vyhnou se tak úřadům.
Salvatore Martello, starosta na středomořském ostrově Lampedusa, viní vládu v Římě, že narůstající problém podceňuje. Na ostrově se podle něj týdně vyloďují desítky migrantů v rybářských bárkách, následně přespávají na matracích před přeplněným uprchlickým centrem.
„Ministr vnitra Salvini si hledí velkých lodí s uprchlíky, jako byla před týdnem Diciotti, problémy s malými čluny, které přistávají u nás, ho nezajímají,“ stěžuje si Martello.
Přeplněná Lampedusa
Vyzval Salviniho, který je také šéfem vládní strany Liga, aby s Tuniskem vyjednal stejnou dohodu o vracení migrantů, jakou už má Itálie s libyjskými úřady. Řím posílá rozvrácené severoafrické zemi tučné příspěvky, aby zadržela lodi s pašeráky u libyjských vod.
Rok 2018 láme rekordy. Počet žadatelů o azyl ve Francii stále roste |
„Jenže pár lodí s migranty nedělá novinové titulky, zřejmě ani nestojí v popředí vztahů Říma s evropskými sousedy,“ řekl starosta Martello listu La Repubblica.
K břehům Lampedusy či Sicílie tak míří početné zástupy migrantů, takřka bez výjimky mladých mužů okolo dvaceti let, většinou žádné ženy či staří lidé. Prchají před chudobou spíše než před válkou.
„Všichni se chtějí dostat do Německa, nikdo tu nechce zůstat,“ řekl Pietro Bartolo, lékař z Lampedusy, který o běžence pečuje.
26. srpna 2018 |
Vstupní brána do Evropy
Itálie byla poslední roky hlavní branou do Evropy pro statisíce migrantů, kteří se snažili dostat k jejím břehům poté, co stavba hraničních zátarasů přiškrtila běženecký proud na tzv. balkánské cestě.
Německá kancléřka Angela Merkelová později přičítala zklidnění na této trase především dohodě, kterou vyjednala s Tureckem. Kritici Merkelové naopak říkají, že to byly spíše hraniční zátarasy, za něž bylo třeba Maďarsko svého času tvrdě kritizováno, které utnuly nezvladatelný imigrační proud.
Švédská televize prolomila tabu. Uvedla, odkud pocházejí sexuální útočníci |
Budapešť se po letech moralizujících odsudků dokonce nedávno dočkala odměny, když se jí Evropská komise odhodlala část hraniční bariéry proplatit.
Na potřebě přiškrtit mohutný proud běženců už se dnes evropské země víceméně shodují. I proto se počty migrantů, kteří letos přišli do Evropy, snížily. Například z Libye to bylo celkem 30 800 osob, o 82 procent méně než loni.
Nárůst pašeráckých aktivit v Tunisku ale ukazuje, že skulina se vždy najde. „Když se běženci dostanou do severní Afriky, už je pozdě, je třeba zasahovat už v zemích, odkud přicházejí,“ míní Vincent Cochetel, vyslanec OSN pro migraci.
