Z říjnového průzkumu CVVM vyplývá, že Češi většinou odmítají přijímání uprchlíků z oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Relativně vstřícnější je veřejnost k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. I v tomto případě je ovšem podpora jejich přijímání převažována nesouhlasem.
Přes dvě třetiny (68 procent) dotázaných zastávají názor, že by Česko nemělo válečné uprchlíky přijímat vůbec, 24 procent je pak pro jejich přijetí do doby, než se budou moci vrátit do země původu. Jen velmi malá část dotazovaných (dvě procenta) zastává názor, že by Česká republika měla uprchlíky přijmout a nechat je se zde usadit. Ve srovnání s výsledky šetření z dubna 2018 došlo k nárůstu (o 10 procentních bodů) podílu lidí, kteří zcela odmítají přijetí uprchlíků.
Podpora přijímání uprchlíků se zvyšuje s nejvyšším dosaženým vzděláním a je vyšší u dotázaných spokojených se současnou politickou situací. Více otevření přijetí válečných uprchlíků jsou lidé, kteří se na pravolevé škále politické orientace řadí k pravému středu či pravici.
Měli bychom v ČR přijímat uprchlíky ze zemí postižených válečným konfliktem?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 16. listopadu 2018. Anketa je uzavřena.
Proti přijímání uprchlíků se častěji staví lidé, kteří důvěřují prezidentovi a nedůvěřují vládě. Dále je patrné, že lidé, kteří vnímají situaci kolem uprchlíků jako bezpečnostní hrozbu, zároveň častěji odmítají jejich přijetí. Názory respondentů se přitom významně neliší v závislosti na pohlaví, věku, spokojenosti s vlastním životem či životní úrovní domácnosti.
Bezpečnostní hrozba
V další otázce vyjadřovali respondenti svůj názor na možné ohrožení bezpečnosti České republiky, Evropy a obecně světového míru vlivem událostí spojených s uprchlíky. Jako výraznou bezpečnostní hrozbu vnímají občané České republiky uprchlíky zejména v evropském (82 procent), ale i v specificky českém či světovém měřítku (shodně 72 procent).
Jelikož uprchlíci přicházejí z různých zemí, respondentům byly položeny i otázky, kde jsou rozlišeni lidé z Blízkého východu a severní Afriky, kteří tvoří jednu část uprchlíků, a lidé z Ukrajiny, kteří tvoří taktéž určitou část příchozích.
Česko nepřistoupí ke globálnímu paktu o migraci, Babiš se neobává izolace |
Názory na přijímání uprchlíků z Ukrajiny se odlišují od postojů k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky, a to velmi výrazně. Souhlas s přijímáním uprchlíků z Blízkého východu či severní Afriky vyjádřila v aktuálním šetření jen přibližně osmina (12 procent) dotázaných, přičemž jedno procent odpovědělo, že „rozhodně ano“, a 11 procent zvolilo odpověď „spíše ano“.
Naproti tomu souhlas s přijímáním uprchlíků z Ukrajiny vyjádřila o málo více než třetina (35 procent) respondentů, nesouhlas s přijímáním uprchlíků z Ukrajiny daly najevo téměř tři pětiny (57 procent).
Ztráta dotací není překážkou
Kromě dlouhodobě zkoumaných otázek byla do výzkumu loni v říjnu nově zařazena otázka, která zkoumá postoje české veřejnosti k přijímání uprchlíků z muslimských zemí v případě, že by České republice hrozila ztráta peněz z evropských fondů, pokud by jejich přijetí odmítla.
Výsledky ukázaly, že hrozba ztráty peněz z fondů EU nemá na postoje občanů velký vliv. V porovnání s výsledky v případě otázky týkající se uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky se podíl odmítajících v tomto případě statisticky významně nezměnil, když v celkovém součtu činil 79 procent, přičemž dokonce došlo k malému posílení podílu rozhodného odmítnutí (v daném případě 58 procent, u otázky týkající se přijetí uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky to bylo 56 procent).
Průzkum CVVM se uskutečnil v říjnu a zúčastnilo se ho 1 023 respondentů starších 15 let.
