Pomáhá jim v tomu i výklad Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tribunál koncem června sice odmítl nařídit Itálii, aby nechala ve svém přístavu v jednom konkrétním případě vystoupit 42 afrických migrantů z lodi humanitární organizace Sea Watch. Zároveň ale vyzval místní úřady, aby poskytly potřebnou péči lidem na lodi, kteří ji potřebují kvůli svému zdravotnímu stavu či věku. To už Itálie předtím koneckonců učinila – povolila vystoupit z lodě tuctu z osazenstva v bezprostředním ohrožení, zejména těhotným ženám a dětem.
Kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová, která s lodí na dohled italských břehů křižovala zhruba 14 dní, se tomu přizpůsobila. Počkala ještě pár dní, dokud nemohlo už být nejmenších pochyb, že u drtivé většiny lidí na pokraji totálního vyčerpání se již schyluje k nutnosti převozu na nemocniční ošetření přinejmenším na pozorování.
A pak rovnou vplula do lampeduského přístavu. Tam už čekaly sanitky, které postupně přebíraly i ty migranty, kteří byli na italské území kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu vpouštěni již dříve.
Policie Racketeovou ihned zadržela a loď dočasně zabavila. Protože se průnik neobešel bez lehké srážky s lodí pobřežní hlídky, připravila si místní prokuratura pro kapitánku obvinění nejen z porušení zákazu vstupu do teritoriálních vod a nelegálního převozu migrantů, ale i zločinné ohrožení italské posádky.
Racketeové nemohou vlastně udělat nic
Kdyby všechna obvinění prošla, skončila by Racketeová na desítky let ve vězení. Jenže na základě šetření postupně obvinění odpadávají – místní soud seznal, že především poskytla pomoc lidem v ohrožení. Kolize s plavidlem pobřežní hlídky byla nešťastnou náhodou způsobená nedorozuměním při vzájemné komunikaci mezi loděmi.
Italské úřady Racketeovou vyšetřují na svobodě, maximálně se mohou pokusit ji vyhostit, ale vzhledem k tomu, že je Němkou, tedy občankou Evropské unie, která nebyla k ničemu odsouzena, tak protože má svobodu pohybu v schengenském prostoru, půjde to jen těžko. Úřady mohou tedy nanejvýš na řadu měsíců – tak jako v jiných případech – loď zadržovat do vyřízení všech byrokratických formalit. A pak plavidlo musí vrátit majiteli, respektive nájemcům.
Další, prosím. Na povolení přistát čeká u Itálie nová loď s 54 migranty |
Příkladu Sea-Watch 3 následovala o zhruba 24 hodin později plachetnice Alex se čtyřmi desítkami migrantů. Plavidlo úřady rovněž zadržely a kapitána Tommase Stellu formálně vyšetřují pro podezření z napomáhání nezákonné migraci.
A v závěsu už čekala další loď Alan Kurdi s 65 běženci. V neděli večer dostala nakonec povolení maltských úřadů vylodit migranty na tomto ostrově. Dlouho se tam ale „ohřát“ nemají. Malta svou ochotu projevila pod příslibem jejich brzkého přemístění do několika evropských zemí.
Blokáda vyhlášená italským ministrem vnitra Matteem Salvinim, který se v čele své protiimigrační strany Liga snaží plnit volební slib, že imigraci zbrzdí, tak začíná ukazovat svou bezzubost. Ale vlastně jen částečnou. Několikaměsíční zadržování přepravních lodí vyráží humanitárním organizacím alespoň dočasně jejich „zbraně“ z ruky. Itálie to dělala i loni.
Do přetahované mezi nevládními skupinami a Salvinim vstupují nicméně některé evropské země v čele s Německem, které by mohly pomoci uklidnit rozjitřeně vášně. Migranty si jsou ochotny po desítkách přerozdělovat, takže by jich na Lampeduse mělo zůstávat jen minimum. Kromě vlád Finska, Francie, Španělska či Portugalska například přišly s vlastní společnou iniciativou desítky německých měst a menších obcí.
