Švýcarsko se děsí vlny z východu, zavádí kvóty na Rumuny a Bulhary

  6:14aktualizováno  6:14
Alpská země sice nepatří do evropské osmadvacítky, je však státem Schengenu, a tak se potýká s některými důsledky volného pohybu lidí a pracovníků podobně jako pro jiné státy EU. Švýcarsko si ovšem nyní vyhradilo, že může příliv imigrantů ze zemí EU přechodně omezit. O stejnou věc loni usilovala Velká Británie, ale neúspěšně.
Zahrádka s vyhlídkou na Monte Bré a Lago di Lugano ve švýcarském kantonu Ticino

Zahrádka s vyhlídkou na Monte Bré a Lago di Lugano ve švýcarském kantonu Ticino

Kdyby mohlo dát před rokem do rukou tehdejšímu britskému premiérovi Davidovi Cameronovi sedmadvacet členů Unie podobný prostředek, jaký nyní uplatňuje Švýcarsko, je docela možné, že by referendum o vystoupení ostrovního království z EU dopadlo opačně. A brexit by se nekonal.

Švýcarsko, které v těchto dnech oznámilo omezení imigrace z části států EU, sice nepatří do evropské osmadvacítky, ale má jako člen Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) přístup na společný trh. Alpská republika je současně také státem Schengenu, a platí tedy pro ni volný pohyb lidí a pracovníků podobně jako pro jiné státy Unie. Jenže stejně jako Británie se i Švýcarsko potýká s rostoucím počtem cizinců přicházejících ze zemí Evropské unie, v posledních letech především z její východní, chudší části.

Cizinci nyní představují zhruba čtvrtinu obyvatel osmiapůlmilionového Švýcarska, a stalo se z nich proto velmi zásadní politické téma. Z těchto 1,6 milionu cizinců bylo už před třemi lety více než šedesát procent z unijních států. Švýcaři najednou podobně jako Britové začali mít pocit, že ztrácejí nad situací kontrolu. Referendum prosazené v roce 2014 extrémní pravicí podpořilo 50,2 procenty návrh na omezení další imigrace z unijních států. Už tehdy se za hlavní příčinu výsledku referenda uváděly obavy z přílivu migrantů z východní Evropy.

Po složitých vyjednáváních se vláda v Bernu a EU dohodly na kompromisu. Ten umožnil, aby Švýcarsko zůstalo v Schengenu a zároveň mohlo přijímat určitá přechodná omezení pro imigraci ze zemí unijní osmadvacítky. Švýcarsko také na konci minulého roku zavedlo zákon, který upřednostnil při obsazování volných míst nezaměstnané Švýcary před cizinci.

Teď ale švýcarská vláda musela sáhnout k dalšímu kroku, a to v zásadě k ročnímu zákazu dlouhodobého pracovního pobytu pro Rumuny a Bulhary. Ti nejvíce vadí, protože jde většinou o nekvalifikovanou sílu, bez jazykových znalostí, ochotnou dělat za zlomek toho co Švýcaři. „Od (loňského) zavedení plné svobody pohybu rumunští a bulharští pracovníci v rostoucích počtech přijíždějí na sezonní práce v sektorech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti,“ uvedl švýcarský kabinet. „Vláda zavádí jeden z nástrojů, který má k dispozici na kontrolu migrace,“ dodal Bern.

Počet pracovních povolení pro občany obou zemí bude omezen na necelých tisíc lidí ročně. To je jen malá část těch, kteří mají o práci ve Švýcarsku zájem. Jen ve druhé polovině roku 2016 jich do země přijelo pracovat přes tři tisíce. Letos proud ještě zesílil.

Londýn země EU odmítly

Obavy z velkého přílivu Rumunů a Bulharů mělo Švýcarsko už od jejich vstupu do Unie. Vláda proto využila celou sedmiletou přechodnou dobu, kdy mohla podle pravidel platných v EU zakázat Rumunům a Bulharům usazování a práci ve Švýcarsku. Tato možnost však loni v létě skončila a Bern musel hledat jiný způsob „obrany“.

Británie také usilovala o možnost omezení imigrace, jako to nyní udělalo Švýcarsko, částečně i kvůli obavám z přílivu Rumunů a Bulharů. Při rozhovorech s EU před loňským referendem se o to pokusila, ale neúspěšně. Londýn dohodl jen určitá omezení výplat sociálních dávek, což - jak ukázal výsledek hlasování o brexitu - nakonec nestačilo.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Ďuričko žaluje nevděčnou dceru. Dal jí domy za miliony, ona ho zavrhla

Bohumír Ďuričko v Justičním areálu Na Míčánkách

Bývalý pražský hoteliér Bohumír Ďuričko, který dostal 12,5 roku za vraždu Václava Kočky mladšího a z věznice byl...

Další z rubriky

Zelení chtějí protlačit k Evropské komisi prošetření dotací pro Agrofert

Premiér Andrej Babiš hovoří na jednání Poslanecké sněmovny o nedůvěře vládě...

Plné prošetření zákonnosti všech evropských dotací určených firmám skupiny Agrofert za dobu vládního angažmá...

Doživotí a 419 let ve vězení žádá porota pro radikála z Charlottesvillu

Doživotí a navíc 419 let vězení žádá americká porota pro bělošského radikála...

Doživotí a navíc 419 let vězení žádá americká porota pro bělošského radikála, který loni ve Virginii najel autem do...

Europoslanci proberou dotace Agrofertu, střet zájmů je o výkladu, píše Babiš

Pohled do Evropského parlamentu ve Štrasburku

Poslance Evropského parlamentu ve středu mimo jiné čeká debata o možném střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše....

Najdete na iDNES.cz