„Je to paráda“ není autorsky chráněno, Vitana vyhrála spor o reklamu

Slovní spojení „je to paráda“ z hitu Karla Zicha není chráněno autorským zákonem. V pondělí to pravomocně potvrdil Vrchní soud v Praze. Hudbu z písně a pozměněná slova „je to parádní“ použila před několika lety v reklamě na omáčku společnost Vitana. Firmu zažaloval syn textaře Michala Bukoviče a žádal téměř půl milionu korun.

Soudy

Sledovat další díly na iDNES.tv

Přebal desky Paráda od Karla Zicha

Hudbu k šlágru „Paráda“ z roku 1983 složil zpěvák Karel Zich, slova napsal textař Michal Bukovič, který zemřel v lednu 2008. O dva roky později přišla společnost Vitana s reklamou na svoje přírodní omáčky.

Použila v ní Zichovu hudbu, za kterou zpěvákovým dědicům zaplatila 18 tisíc korun. Firma ji pro účely reklamního spotu opatřila vlastním textem. Podobný je pouze úplný začátek refrénu. Z původního „je to paráda“ se změnil na „je to parádní“ (obě verze můžete porovnat ve videu).

Michalu Bukovičovi, synovi zesnulého textaře a dědici autorských práv, se nelíbilo, jakým způsobem Vitana k textu jeho otce přistoupila, navíc bez svolení. Firmu zažaloval a žádal vydání bezdůvodného obohacení. Svůj nárok vyčíslil na 420 tisíc korun.

Bukovič vs Vitana

Paráda (text: Michal Bukovič):

Je to paráda
lehnout si na záda a číst si
s rukou za hlavou
usínat s představou, že jsem čísi.
Je to paráda
s nikým se nehádat a číst knížku
a mít představu,
že pro svou zábavu zdolám výšku.

Je to parádní (text: Vitana):

Je to parádní
udělat omáčku tak přírodní,
vařit ji tak zdravou
a taky výbornou, to všichni ocení.
Je to parádní,
nemám tam glutamát,
omáčku zapékám.
Ta všem zachutná,
je totiž vydatná, já úspěch mám.

Vitana trvala na tom, že autorská práva nemohou zahrnovat jediný verš (řádek básnického díla), podle ní slovní spojení „je to paráda“ samo o sobě nesplňuje znaky autorského díla, navíc se mezi lidmi běžně používá. Firma také zdůrazňovala, že v reklamě použila jiné slovo – „parádní“.

Poprvé ve sporu uspěla v říjnu 2013, kdy Krajský soud v Praze žalobu Michala Bukoviče zamítl. Rozhodnutí o rok později potvrdila i nadřízená instance, jenže Nejvyšší soud zrušil verdikt s tím, že postrádá právní posouzení věci a otázka, zda došlo k neoprávněnému zásahu do autorských práv, „vyžaduje i odborné posouzení, k němuž sám soud není povolán.“

Krajský soud proto nechal vypracovat znalecký posudek. Podle závěrů osloveného experta Jiřího Matznera se v roce 1983, kdy Supraphon Zichovu a Bukovičovu píseň vydal, objevovalo slovní spojení „je to paráda“ i v jiných písních. Textař nebyl prvním, kdo ho použil, nebo vymyslel. Znalec připomněl, že nejde o tvůrčí slovní spojení, ale běžně používaná slova vyjadřující pocit.

Soud žalobu Bukoviče mladšího znovu zamítl. Že jde o správné rozhodnutí, nyní potvrdila odvolací instance. „Použitím spojení ‚je to parádní‘ nebylo zasaženo do majetkových autorských práv. Tento závěr soudu prvního stupně máme za věcně správný,“ uvedl v pondělí předseda senátu Vrchního soudu v Praze Jiří Čurda.

Vymyslel to Zich, přiznal už dříve textař

Zajímavá je v té souvislosti skutečnost, která ve sporu zřejmě zůstala utajena. Textař Michal Bukovič v roce 2004 v pořadu České televize „Kam zmizel ten starý song“ řekl, že s nápadem použít v písni sousloví „je to paráda“ přišel zpěvák Karel Zich. „Dal mi demosnímek (pracovní verzi písně), tam už zpíval „je to paráda“ a potom lalalala. Já už jsem si musel domyslet, co je paráda a proč je to paráda,“ vysvětloval Bukovič (podrobněji ve videu).

Reklama, kvůli které žaloval firmu Bauhaus Zdeněk Svěrák

Nyní projednávaný spor nebyl prvním svého druhu. Například v roce 2005 zažaloval textař Zdeněk Svěrák společnost Bauhaus, která na velkoplošné venkovní reklamě propagovala míchačky stavebních hmot a použila k tomu slovní spojení „Upeč... třeba zeď“. 

Soudy, které si také musely vzít na pomoc znalecký posudek, nakonec rozhodly, že se jedná o neoprávněné užití autorského díla, konkrétně části textu z písně „Dej cihlu k cihle“ (známé i jako „Dělání, dělání“). Společnost Bauhaus se musela Zdeňku Svěrákovi omluvit a odškodnit ho částkou 200 tisíc korun.