Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Michail Gorbačov: Kéž jaderná bomba odejde do muzea dávných zvěrstev

  8:39aktualizováno  8:39
Tento měsíc je tomu pětadvacet let, co jsem v Reykjavíku usedl naproti Ronaldu Reaganovi, abychom dojednali dohodu, která by redukovala a do roku 2000 bývala mohla zcela eliminovat zlověstné arzenály jaderných zbraní, jimiž tehdy Spojené státy a Sovětský svaz disponovaly.

Michail Gorbačov a Ronald Reagan podepisují smlouvu INF v roce 1987 v Bílém Domě v USA. | foto: Wikimedia Commons

Navzdory všem našim rozdílným názorům jsme s Reaganem sdíleli silné přesvědčení, že civilizované země by neměly dělat z tak barbarských zbraní pilíře své bezpečnosti. A přestože se nám v Reykjavíku nepodařilo realizovat naše nejvyšší aspirace, stal se zmíněný summit i tak „významným bodem zvratu při hledání bezpečnějšího a zajištěnějšího světa“, jak to vyjádřil můj tehdejší protějšek.

Následujících několik let může rozhodnout, zda se náš společný sen zbavit svět jaderných zbraní někdy podaří realizovat.

Jsem ten, kdo držel prst na poušti

Kritikové označují jaderné odzbrojení přinejlepším za nerealistické a přinejhorším za riskantní utopický sen. Poukazují na „dlouhý mír“ studené války jako na důkaz, že jaderné odstrašení je jediný prostředek, jak odvrátit velkou válku.

Jako člověk, jenž kdysi těmito zbraněmi vládl, s tím silně nesouhlasím. Jaderné odstrašení vždy bylo složitým a křehkým garantem míru. Svou nečinností i tím, že nedokážou navrhnout přesvědčivý plán jaderného odzbrojení, podněcují USA, Rusko i ostatní jaderné mocnosti budoucnost, v níž budou jaderné zbraně zákonitě použity. Této katastrofě se musí předejít.

Karikatura Michaila Zlatkovského. Gorbačov jako klaun

Karikatura Michaila Zlatkovského. Gorbačov jako klaun

Před pěti lety jsem spolu s Georgem P. Shultzem, Williamem J. Perrym, Henrym A. Kissingerem, Samem Nunnem a dalšími osobnostmi poukázal na skutečnost, že se zvyšujícím se počtem jaderných států se jaderné odstrašení stává riskantnější a méně spolehlivé. Vyloučíme-li preventivní válku (která se ukázala jako kontraproduktivní) a účinné sankce (které se až dosud ukazují jako nedostatečné), pak mohou pouze upřímné kroky směrem k jadernému odzbrojení zajistit vzájemnou bezpečnost potřebnou k uzavření tvrdých kompromisů v otázce kontroly zbraní a otázek nešíření.

Důvěra a porozumění vybudované v Reykjavíku vydláždily cestu ke dvěma historickým smlouvám. Smlouva o likvidaci raket kratšího a středního doletu (INF) z roku 1987 zničila obávané rakety rychlého úderu, které v té době ohrožovaly evropský mír. A Smlouva o omezení počtu strategických zbraní (START I) z roku 1991 vedla během deseti let ke snížení přebujelých jaderných arzenálů USA a Sovětského svazu o osmdesát procent.

Vila Höfdi

Vila Höfdi - Jedním z nejznámějších míst Reykjavíku je dům Höfdi. Zde se v roce 1986 sešel Reagan s Gorbačovem a rozhodovali o osudu světa. Místní říkají, že v domě straší.

Při absenci důvěryhodného tlaku na jaderné odzbrojení se však vyhlídky kontroly a nešíření zbraní snižují. Během oněch dlouhých dní v Reykjavíku jsem poznal, že rozhovory o odzbrojení mohou být stejně konstruktivní jako svízelné. Tím, že jsme s Reaganem propojili několik vzájemně souvisejících záležitostí, vybudovali jsme důvěru a porozumění potřebné ke zmírnění závodů v jaderném zbrojení, nad nimiž jsme ztratili kontrolu.

Když jsme byli na kamenitém dně

Při zpětném ohlédnutí byl konec studené války předzvěstí nástupu chaotičtějšího uspořádání globální moci a přesvědčovací schopnosti. Jaderné mocnosti by měly lpět na požadavcích Smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1968 a obnovit jednání o odzbrojení vedená v dobré víře. To by zvětšilo diplomatický a morální kapitál, který by měli diplomaté k dispozici v úsilí o omezení šíření jaderných zbraní ve světě, kde má více zemí než kdykoliv dříve prostředky potřebné ke konstrukci jaderné bomby.

Pouze seriózní program všeobecného jaderného odzbrojení může zajistit uklidnění a důvěryhodnost potřebné k vybudování globální shody v názoru, že jaderné odstrašení je mrtvá doktrína. Politicky ani finančně si už nemůžeme dovolit současný diskriminační systém jaderných a nejaderných států.

Reykjavík prokázal, že smělý přístup nese ovoce. V roce 1986 nebyly podmínky pro smlouvu o odzbrojení ani zdaleka příznivé. Než jsem se stal v roce 1985 nejvyšším představitelem Sovětského svazu, dosáhly vztahy mezi supermocnostmi studené války kamenitého dna. Přesto se nám s Reaganem podařilo vytvořit prostřednictvím neutuchající vstřícnosti a osobní interakce rezervoár konstruktivního ducha.

Islandská vila Höfdi, kde Ronald Reagan s Michailem Gorbačovem domlouval

Islandská vila Höfdi, kde Ronald Reagan s Michailem Gorbačovem domlouval jaderné odzbrojení, v plamenech (26. září 2009)

Dohody čekající a spící

Zdá se, že dnes nám chybějí lídři, kteří by disponovali smělostí a vizí potřebnými k opětovnému přesunutí jaderného odzbrojení do centra mírového globálního uspořádání. Hospodářská omezení a katastrofa v Černobylu nás tehdy pomohly přimět k akci. Proč dnes podobnou reakci nevyvolaly velká recese a katastrofální havárie v japonské elektrárně Fukušima Daiči?

Prvním krokem by bylo, aby USA konečně ratifikovaly Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) z roku 1996. Prezident Barack Obama tuto smlouvu schválil jako životně důležitý nástroj k odrazení šíření jaderných zbraní a zamezení jaderné války. Je načase, aby Obama naplnil závazky přijaté v roce 2009 v Praze, převzal Reaganovu roli velkého komunikátora a přesvědčil americký senát, aby se formálně přihlásil k dodržování CTBT.

To by přimělo ostatní odolávající země – Čínu, Egypt, Indii, Indonésii, Írán, Izrael, Severní Koreu a Pákistán –, aby se rovněž začaly CTBT znovu zabývat. Pak bychom se dostali blíže ke globálnímu zákazu jaderných zkoušek v jakémkoliv prostředí – v atmosféře, pod mořem, ve vesmíru či v podzemí.

Druhým nezbytným krokem je, aby USA a Rusko navázaly na Novou dohodu START a zahájily razantnější likvidaci zbraní, zejména zbraní taktických a záložních, které neslouží žádnému účelu, plýtvají prostředky a ohrožují bezpečnost. Tento krok musí souviset s omezeními protiraketové obrany, jedné z klíčových otázek, které podkopaly summit v Reykjavíku.

Smlouva o zákazu výroby štěpných materiálů pro vojenské účely (FMCT), která už dlouho vázne na multilaterálních rozhovorech v Ženevě, a úspěch druhého summitu o jaderné bezpečnosti, plánovaného na příští rok do Soulu, pomohou zajistit nebezpečné jaderné látky. To bude zároveň vyžadovat, aby Globální partnerství 2002, jehož cílem je zabezpečení a eliminace všech zbraní hromadného ničení – jaderných, chemických i biologických –, bylo obnoveno a rozšířeno, až se jeho představitelé sejdou příští rok v USA.

Pod Damoklovým mečem

Náš svět je nadále příliš militarizovaný. V dnešním ekonomickém klimatu se jaderné zbraně staly ohavnou pastí na peníze. Budou-li hospodářské obtíže přetrvávat, což se zdá pravděpodobné, měly by USA, Rusko i další jaderné mocnosti využít okamžiku a zahájit multilaterální odzbrojování prostřednictvím nových nebo již existujících kanálů, jako je Konference OSN o odzbrojení. Tyto úvahy by přinesly větší bezpečnost za méně peněz.

Americký prezident John F. Kennedy

Americký prezident John F. Kennedy

Stejně tak je ovšem třeba řešit hromadění konvenčních vojenských sil – motivované do značné míry enormní vojenskou silou, kterou mají USA rozmístěnu po celém světě. V době, kdy se angažujeme za rozšíření naší Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, bychom měli vážně uvažovat o celosvětovém snížení zátěže plynoucí z vojenských rozpočtů a sil.

Americký prezident John F. Kennedy kdysi varoval, že „každý muž, žena a dítě žijí pod jaderným Damoklovým mečem, který visí na nejtenčí niti schopné se kdykoliv přetrhnout“. Lidstvo více než padesát let toto smrtelné kyvadlo ostražitě sleduje, zatímco státníci debatují o tom, jak vyspravit jeho třepící se prameny. Příklad Reykjavíku by nám měl připomínat, že pouhé utišující prostředky nestačí. Naše úsilí před pětadvaceti lety přinese ovoce pouze tehdy, když se atomová bomba ocitne vedle pout pro otroky a hořčičného plynu z první světové války v muzeu dávno minulých zvěrstev.

Michail Gorbačov slaví osmdesátiny (2. března 2011)

Michail Gorbačov slaví osmdesátiny (2. března 2011)

Michail Gorbačov, bývalý prezident SSSR, založil nezávislou neziskovou a nevládní organizace Mezinárodní zelený kříž, která se snaží řešit navzájem provázané globální otázky bezpečnosti, vymýcení chudoby a poškozování životního prostředí.

Copyright: Project Syndicate, 2011. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:


ZPRÁVY: Tisíce lidí si připomněly Sametovou revoluci, někteří politici se dočkali pískotu



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Postoj Pirátů ke kandidátovi ANO se mění. Kvůli SPD a komunistům

Vedení Pirátů komentuje povolební vyjednávání. (31. 10. 2017)

Piráti budou o víkendu znovu hlasovat o tom, zda mají na šéfa Sněmovny podpořit kandidáta ANO Radka Vondráčka, a to...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Edvard Beneš před svou vilou

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.