Dvanáctiletá Michaela zmizela před rokem. Její babička věří, že žije

Po dvanáctileté Michaele Muzikářové se před rokem slehla zem. Její babička Eva věří tomu, že se jí vnučka snažila dovolat z Německa. Právě tam se podle ní mohla dívka ocitnout. Babička zmizelé také stále věří, že Michaela žije. Policisté v září případ odložili.

Tehdy mrzlo a napadlo deset centimetrů sněhu. Po Michaele Patricii Muzikářové, dvanáctileté dívce z Ústí nad Labem, však nezůstala ani ta stopa ve sněhu. Už je to rok, co záhadně zmizela, a policie zatím marně hledá její tělo. Babička Eva však věří, že žije. V Německu.

„Na mobil mé kolegyně z divadla, kterou Míša zná, někdo pětkrát volal z Německa. Chápete, že by šlo o omyl, jak ten neznámý muž tvrdil, když jsme volali zpět? Že by se někdo pětkrát spletl?“ ptá se babička Eva.

Pracuje v předprodeji vstupenek v Severočeském divadle v Ústí nad Labem, kam za ní vnučka chodila a zdejší zaměstnance znala. Telefonní číslo, na které kdosi po Michaelině zmizení telefonoval, je veřejně dostupné na stránkách divadla. „Čísla svých blízkých máme uložena v mobilu a nepamatujeme si je. Číslo, na které někdo volal, je na stránkách, a proto si je Míša mohla najít a ozvat se,“ doplňuje babička, která poprvé promluvila pro MF DNES.

Nevyřešené zmizení dívky

• Dvanáctiletá Michaela Patricie Muzikářová z Ústí nad Labem zmizela 11. ledna 2017 (více čtěte zde).
• Matka její zmizení nahlásila až odpoledne, když se dívka nevrátila ze školy.
• Dívčin telefon byl naposledy aktivní večer 10. ledna.
• Policie v případu tápala, dodnes není jasné, kdy dívka z domu odešla a zda vůbec zamířila do školy České mládeže vzdálené jen necelých 500 metrů od jejího bydliště.
• Žákyně šesté třídy nikdy předtím z domu neutekla, neměla problémy ve škole a ani s matkou.
• Policisté od začátku podezřívali přítele matky Otakara S., že dívku unesl. V minulosti byl vyšetřován pro obtěžování jiné dívky. Že osahával nezletilou nevlastní dceru, tvrdila i jeho bývalá manželka.
• Otakar S. se 30. ledna 2017 oběsil na půdě domu v obci Čeminy na Plzeňsku, kde žil (více o sebevraždě čtěte zde).
• Michaelu Muzikářovou hledal speciální vyšetřovací tým více než dvaceti policistů i stovky dobrovolníků. V září roku 2017 policisté případ odložili (více o důvodech k odložení případu čtěte zde).

Pracovnice divadla, jíž mobil patřil, se obrátila na policii. Ta majitele mobilu vypátrala. Žije u hranic nedaleko Ústí nad Labem, ale podle vyšetřovatelů nemá se zmizením dívky nic společného.

„Celou dobu neopustil Německo,“ zdůvodnili nakonec policisté. Vedoucí odboru obecné kriminality severočeské policie Martin Charvát se k německé stopě nechce vyjadřovat. „Policie se po odložení případu už k němu nebude vyjadřovat,“ uvedla pak i mluvčí policie Jana Slámová. Babička stejně jako kriminalisté, kteří zmizení dívky vyšetřují, si myslí, že ji unesl tehdejší přítel matky Otakar S. Na rozdíl od kriminalistů však babička věří, že vnučka žije právě v Německu.

„K tomu, jak toho majitele mobilu našli a kdo to přesně byl, nám nic neřekli. Že neopustil Německo, nic neznamená,“ dodává babička.

Nepadl jim do oka

Otakar S. se loni na konci ledna oběsil v bytě na Plzeňsku a do hrobu si vzal i tajemství, kde dodnes dívka je. „K nikomu jinému by Míša do auta nesedla. Miška ho neměla ráda, stejně tak nepadl do oka mně. Nebylo v tom nic konkrétního nebo osobního, jen jsem z něj měla velmi nepříjemný pocit,“ dodává babička, která k dceři do bytu za vnučkou chodila jen tehdy, když u nich Otakar S. nebyl.

To, jaký Otakar S. byl a zda by byl schopen Míše ublížit, dnes babička s Michaelinou matkou neprobírají. Ke zmizení dívky se raději v rozhovorech vracet nechtějí, matku psychicky zlomilo.

„Je na tom špatně. Kdybychom to probírali, jen bychom seděly a brečely,“ vysvětluje babička. Otakar S. nicméně byl policisty několikrát vyšetřovaný. Ti zjistili, že uspával ženy hypnogenem – lékem na spaní – aby pak s nimi mohl dělat sexuální praktiky, které v bdělém stavu odmítaly. Proto si myslí, že uspal i Michaelu a tu pak naložil do své Mazdy 626. V ní policisté nalezli Míšiny školní pomůcky. „Kružítko a nůžky,“ doplní babička.

Matka dnes žije ve stejném bytě v pavlačovém domě v Ústí nad Labem, jen se tam místo Michaely nastěhovali její přátelé. „Neotvírají ani nám, i když jsou doma. Minule jsem na ně zvonila, že svítí pět dnů na chodbě, ale nikdo neotevřel, byť byli doma,“ doplňuje sousedka. Babičku Evu dodnes trápí myšlenka, co se vlastně stalo, a zda kdyby policie na Otakara S. více zatlačila, přiznal by podrobnosti.

„Nechtěli jsme se policii do práce plést, ale dnes si říkám, jak je vůbec možné, že ho lépe nehlídali? Copak se jim může podezřelý člověk oběsit před očima?“ zlobí se Míšina babička.

Policie neměla důkazy

Policie Otakara S. pouze vyslýchala a sledovala, pro jeho zadržení však neshromáždila dostatek důkazů. A to přesto, že se kriminalisté domnívají, že dívku skutečně zavraždil a těla se zbavil na trase mezi Ústím nad Labem a Plzní, kde žil. Kriminalista Charvát loni v prosinci v rozhovoru pro MF DNES argumentoval, že policie udělala pro nalezení dívky maximum.

„Kdybychom dostali šanci řešit ho (případ) znovu, postupovali bychom stejně. Jiný postup mě nenapadá. Konkrétní informace, kde by tělo mohlo být, ale prostě nemáme. Hledáme jehlu v kupce sena,“ popsal (celý rozhovor s kriminalistou čtěte zde).

Pro rodinu ztracené dívky však případ nikdy neskončí. „Pořád doufám, že Míšu ještě někdy uvidím. Že prostě někde je a vrátí se. Kéž by...“ dodává Michaelina babička a otírá si zvlhlé oči.

Podívejte se na reportáž o pátrání po dívce z loňského ledna: