"Řekl bych, že smrt pana Svobody obnovila úvahy mých pacientů o sebevraždě," míní Tichý, který je primářem psychiatrického oddělení Ústřední vojenské nemocnice.
"Když jsem měl tento týden službu, neustále mi zvonil telefon. Volali mi zmatení pacienti. Celou tou situací kolem jeho násilného skonu byli velmi dezorientovaní," říká.
Začal tedy s pacienty mluvit, aby zklidnil jejich rozjitřené emoce, a tyto diskuse pak pokračovaly až do večera. "Myslím, že se mi nakonec podařilo ‚odventilovat‘ jejich emoce," popisuje.
Odborníci vysvětlují, že leden a únor jsou vždy období, kdy přibývá lidí, kteří o sebevraždě uvažují. "Takže teď máme zkrátka plno," dodává psychiatrička Ilona Divácká.
Adeptem na sebevraždu je stárnoucí citlivý muž
V posledních letech si na život sáhlo vždy kolem šestnácti set Čechů a Češek. O ženy se jednalo jen v pětině případů.
Podle statistik se o sebevraždy nejčastěji pokoušejí stárnoucí muži, kteří se trápí kvůli zdravotním problémům a depresím. Jde prý o citlivé lidi, kteří silně prožívájí problémy svých blízkých.
Právě do této šablony zapadal i skladatel Karel Svoboda. Ten spáchal sebevraždu v neděli, když si na zahradě své vily v Jevanech přiložil ke spánku legálně drženou pistoli. - více zde
Odborníci pro to mají jednoduché vysvětlení: pokud se už muži pro sebevraždu rozhodnou, tak ji na rozdíl od žen i skutečně spáchají.
"Muži si berou život častěji zastřelením nebo oběšením a tam už není prostě pomoci. Ženy spíš spolykají prášky a lékařům se je často podaří zachránit," řekl Vladimír Polášek z Českého statistického úřadu, který počet sebevražd sleduje.
"Muži jsou v páchání sebevraždy mnohem důslednější," vysvětlil Tichý.
Sebevražd ubývá, pomáhají lepší léky
Svobodův dobrovolný odchod ze života vyvolal zájem veřejnosti. Den před skladatelem si navíc vzala život i spisovatelka Iva Hercíková. (více zde) Oba případy mohou vzbuzovat dojem, že sebevražd je víc než v minulosti. Opak je pravda, už od šedesátých let jich naopak ubývá.
Například v roce 1970 si sáhlo na život přes 2800 lidí, předloni (údaje za rok 2006 zatím nejsou k dispozici) to bylo "jen" 1564. Trend navíc bude podle odborníků pokračovat.
Odborníci, kteří se sebevraždami zabývají dlouhodobě, upozorňují na jinou věc mající vliv na množství dobrovolných odchodů ze života. Sebevražd podle nich vždy přibylo, když se Česko potýkalo s nějakými zásadními zvraty.
V třicátých letech minulého století tehdejší Československo postihl krach ekonomiky a sebevražd bylo mnohem víc než kdykoliv předtím. Podobný vývoj, i když ne tak výrazný, se odehrál na přelomu 60. a 70. let.
Volání o pomoc
Ještě citlivěji reagují lidé na sebevraždy dětí, přestože ty jsou v posledních letech spíš ojedinělé. Předloni si vzalo život šest dětí.
"Děti si málokdy dlouhodobě promýšlejí, jak sebevraždu spáchají. K jejich rozhodnutí je třeba přiměje špatné vysvědčení a strach z reakce rodičů," řekl psychiatr Martin Jarolímek. "Častým důvodem je také nešťastná láska. K tomu se většinou přidává nespokojenost se sebou samým," dodal.
Stejně jako u dospělých však platí, že dívky páchají spíš demonstrativní sebevraždy. Je to hlavně volání o pomoc a zpráva pro okolí, že je dotyčné opravdu zle.
Hlouběji se tématu věnuje dnešní MF DNES.
