Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Protiklady se nepřitahují, ukazuje studie zaměřená na výběr partnerů

  19:50aktualizováno  19:50
Tezi, že se protiklady přitahují, vyvrací nová studie zaměřená na výběr partnera. Podle jedné z autorek studie, Zuzany Štěrbové, dále platí, že ženy jsou při hledání partnera v průměru vybíravější než muži. Tento fakt se projevuje také v rychlých seznamkách, uvedla vědkyně v rozhovoru pro MF DNES.
Při výběru partnera hraje roli nespočet faktorů, ať už se jedná o zdraví, vzhled, či třeba rodinné zázemí.

Při výběru partnera hraje roli nespočet faktorů, ať už se jedná o zdraví, vzhled, či třeba rodinné zázemí. | foto: Profimedia.cz

Ve vaší nové studii jste dospěli k závěru, že ženy jsou vybíravější, než muži. Proč?
Když se na výběr partnera podíváme z evolučního hlediska, ženy musí do reprodukce investovat nepoměrně více než muži. Nejdříve devět měsíců těhotenství, kojení a následná péče o potomka, který v případě lidí zcela bezbranný. Nerovnost investic se projevuje také ve velikosti a množství pohlavních buněk. Zatímco žena má za život omezený počet (cca 400) poměrně velkých vajíček, muži produkují každodenně miliony velice malých spermií. Že jsou ženy při hledání partnera v průměru vybíravější než muži se ukazuje například i v rychlých seznamkách typu speed dating.

Máte na mysli seznamky, kdy spolu lidé tváří v tvář krátce promluví a hned se posouvají k dalšímu objektu?
Ano. Ženy obvykle mnohem bedlivěji zvažují, koho zakroužkovat, a říci si tak o další setkání. Zatímco muži kroužkují raději více než méně. Tyto závěry potvrdila i naše další studie která ukázala, že u žen je menší rozdíl mezi ideálními a skutečnými partnery než u mužů. Jinými slovy, že ženy si vybírají partnery podobnější svým ideálům, než je tomu u mužů. Důležitou roli ale vždy hrají vlastní charakteristiky.

Zuzana Štěrbová je členkou výzkumné skupiny Etologie člověka, což je sdružení...

Zuzana Štěrbová je členkou výzkumné skupiny Etologie člověka, což je sdružení výzkumníků a výzkumných týmů působících především na Přírodovědecké fakultě a Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Skupina se zabývá nejrůznějšími aspekty lidského chování. Zkoumá například roli čichu v sociálních interakcích a komunikaci.

Znamená to, že si reálně vybíráme protějšek podle lidového rčení „vrána k vráně sedá“?
Ano i ne. Výsledky naší studie ukázaly, že homosexuální i heterosexuální muži z obou zemí preferovali partnery, kteří mají podobné osobnostní vlastnosti jako oni sami. Zajímavé je, že jejich skuteční partneři jim byli podobní o poznání méně. Jinými slovy, když je někdo hodně svědomitý, touží po svědomitém partnerovi, ale už si ho nemusí nutně vybrat. To ovšem neznamená, že by si vybírali partnery s charakteristikami opačnými, například extravert introverta.

Výzkum preferencí při výběru partnera

Studii zpracovali experti z Národního ústavu duševního zdraví a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s brazilskou univerzitou v Sao Paulu. Výzkumní pracovníci hledali odpovědi na otázky, zda si lidé hledají partnery na základě sobě podobnosti či naopak odlišnosti.

Jakým způsobem jste to vše zjišťovali?
Tento výzkum probíhal online, přičemž muži uvedli své vlastní osobnostní charakteristiky, pak svého ideálního a skutečného partnera. Použili jsme model tzv. Velké pětky, což je v současnosti jeden z nejpoužívanějších osobnostních dotazníků. Konkrétně zjišťuje emoční stabilitu, extraverzi, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivost a svědomitost.

Co bylo nejzajímavějším zjištěním pro vás osobně?
Například fakt, že jsme nenalezli de facto žádné rozdíly mezi heterosexuály a homosexuály, ale ani mezi Čechy a Brazilci. Výsledky tak naznačují, že preference podobnosti je hluboce zakořeněný mechanismus výběru partnera, na který nemá vliv sexuální orientace ani kultura. Koneckonců to můžeme pozorovat nejen u lidí, ale i u jiných živočišných druhů.

Proč si lidé vybírali jiné partnery, než které preferovali?
To je velice zásadní otázka. Je důležité si uvědomit, že při výběru partnera hraje roli nespočet faktorů, ať už se jedná o zdraví, vzhled, či třeba rodinné zázemí. Podobnost v osobnosti tak může ustoupit do pozadí. V jiné studii jsme například zjistili, že na spokojenost ve vztahu má velký vliv vlastní a partnerova osobnost, ale vzájemná podobnost partnerů hraje naprosto zanedbatelnou roli. Pokud je tedy jeden z partnerů třeba hodně neurotický, bude vztah hodnotit jako méně spokojený, ale jsou-li partneři neurotičtí stejně, už důležité není. A právě proto, že homogamie v osobnosti partnerskou spokojenost neovlivňuje, nemusí se do skutečného výběru vůbec promítat.

Jaké má specialistka na výzkum vztahů mezi lidmi a výběr partnerů vlastně vzdělání?
Vystudovala jsem obecnou antropologii na FHS UK a nyní studují doktorské studium na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy zaměřené na lékařskou psychologii a psychopatologii. Momentálně se také hodně věnuji tématu vlivu rodičů na výběr partnera. Například u žen se poměrně konzistentně ukazuje, že pokud měly dobrý vztah s otcem během dětství, mají tendenci si vybírat podobného partnera.

Platí to samé také u mužů ve vztahu s matkou?
Tam výsledky už tak jednoznačné nejsou. Vliv matky se projevuje, ale role vztahu s ní je dosud nejednoznačná. Muži mají sklon vybírat si podobné partnerky, i když nemají k matce výhradně pozitivní vztah. My v současnosti chystáme velký výzkum zaměřený na vliv rodičů na výběr partnera, protože v této otázce zůstává stále mnoho nezodpovězeného.V září zahájíme studii zaměřenou na ženy, do budoucna ale plánujeme studii rozšířit i na muže. Pokud jde o vliv rodičů na výběr partnera, výzkumy ukazují mnoho zajímavého.

Například?
Že lidé, co se narodili rodičům starším třiceti let, mají sklon hodnotit jako atraktivnější partnery, kteří mají ve tváři rysy spojené se stářím, třeba vrásky. Budeme zjišťovat, zda si ženy vybírají partnery podobné svému otci, a to ve fyzickém vzhledu, osobnosti, hlase, ale i tělesné vůni. Dosavadní výzkumy se vždy zaměřovaly na jednu izolovanou charakteristiku, my chceme problematiku zkoumat komplexněji.

Jak bude studie probíhat?
Zúčastnit se mohou ženy do 35 let, které vyrůstaly s otcem nejméně do svých 12 let a současně jsou v partnerském vztahu delším než 6 měsíců. Žena, partner a otec vyplní dotazník, následně se vyfotí, nahrají hlas a poskytnou tělesnou vůně. Sběr tělesné vůně probíhá pomocí vatového tamponku, který si partner a otec připevní na noc do podpaží.

A nebude nouze o „výzkumný materiál“?
Doufáme, že ne. Se ženami nebývá problém, ty naše výzkumy zajímají a řekla bych, že i baví. S muži je to horší. Obávám se, že najít zejména otce ochotné účastnit se bude oříšek. Proto bychom byli moc rádi, kdyby se nám zájemci o účast ve studii hlásili.

Fakta

  • První části česko-brazilské studie se zúčastnilo 522 mužů, zhruba půl na půl zástupci obou zemí, kteří vyplňovali obsáhlé dotazníky. Ve druhé, už pouze české, studii výzkumníci zpovídali oba partnery z 89 dlouhodobých vztahů.
  • Zuzana Štěrbová je členkou výzkumné skupiny Etologie člověka, což je sdružení výzkumníků a výzkumných týmů působících především na Přírodovědecké fakultě a Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Skupina se zabývá nejrůznějšími aspekty lidského chování. Zkoumá například roli čichu v sociálních interakcích a komunikaci.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Křižovatka u dálnice přetne sedlákům pole. Nikdo s námi nejednal, tvrdí

Dřevěné kolíky vyznačující, kde má stát kruhová křižovatka na přivaděči k...

Deset let pozoruje rodina Fišerova ze Staré Pohůrky, jak geodeti vytyčují na jejích polích hranice budoucí kruhové...

Bezpečnostní výbor má vést Koten. Česko podle něj nesmí být islamizováno

Kandidát SPD do čela výboru pro bezpečnost Radek Koten

Do čela bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny míří jednapadesátiletý Radek Koten z hnutí SPD Tomia Okamury. Muž,...

Stejná antibiotika za 82, ale i 820 Kč. Nemocnice nakupovaly bez soutěže

Ilustrační foto

Nemocnice Na Homolce, Fakultní nemocnice Ostrava a Fakultní nemocnice Plzeň nakoupily během tří let léčiva za 5,5...

Pravý americký dýňový koláč
Pravý americký dýňový koláč

Vyzkoušejte recept na zaručenou podzimní delikatesu.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.