MF DNES a Olovo

Od chvíle, kdy premiér Miloš Zeman obvinil MF DNES a její redaktory Sabinu Slonkovou a Jiřího Kubíka z autorství případu Olovo, uplynulo dvanáct dní. Co přinesly? Vydavatel i vedení redakce se veřejně postavili za dva nařčené reportéry a požádali respektovanou právní kancelář jak o rozbor situace, která vznikla trestním oznámením na Sabinu Slonkovou a Jiřího Kubíka, tak o právní zastupování obou redaktorů.

Aby redakce předešla konfliktu s profesionálními zásadami, mezi něž patří pravidlo nikdy nepsat sám o sobě, napadení reportéři přestali dočasně o aféře referovat.
Nyní můžeme říci, že důvody k tomuto opatření pominuly: ani po formální stránce nelze považovat Sabinu Slonkovou a Jiřího Kubíka za součást případu Olovo. Podle včera dokončeného odborného stanoviska, které vypracoval advokát Tomáš Sokol, jenž převzal na žádost MF DNES právní zastupování obou reportérů, postoj právní se ve svých závěrech shoduje s převažujícím laickým názorem, kterého se většina lidí dobrala logickou úvahou - trestní oznámení je nejen krkolomné, účelově vymyšlené a očividně vykonstruované, ale i právně nepřesné a odborně nevěrohodné. Z rozboru plyne, že trestní oznámení zveřejněné Milošem Zemanem kvalifikuje jako trestný čin skutek, který by nemohl být trestným činem, ani kdyby se skutečně stal tak, jak tento dokument tvrdí, a především, že pokračování Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka v profesionální práci na případu Olovo nezakládá žádný formální konflikt ani pro případ, že by jejich roli v celé kauze nakonec řešil soud.

Co to vše znamená? V případu Olovo, jak zdůrazňujeme neustále, musí říci hlavní slovo policie - na ní je, aby zjistila pravdu a zveřejnila ji. Situace se však změnila pro MF DNES a její novináře Sabinu Slonkovou a Jiřího Kubíka: nastala chvíle, aby se k případu vrátili. Budou o něm psát jako dřív s jedinou výjimkou - pouze vývoj kolem trestního oznámení na ně samé bude sledovat jiný redaktor MF DNES. Tyto noviny již nejsou ochotny považovat podání účelového trestního oznámení za důkaz, že jejich reportéři jsou součástí případu.

Přineslo tedy uplynulých dvanáct dní odpověď na otázku, jaká budou média, politika a veřejné mínění po akci Olovo a po Zemanově útoku na novináře, jak jsme se ptali nedávno? Ne jednoznačnou. Ale protože se Miloši Zemanovi nepodařilo přesvědčit ani místopředsedu ČSSD Stanislava Grosse a další významné spolustraníky, natož pak veřejnost o tom, že jeho konstrukci lze přijmout a postup tolerovat, můžeme oprávněně vyslovit jistou naději, že slušnost má nad hrubostí vrch.
Zatím.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video