Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii

- Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), u kterého byl ve čtvrtek obviněn jugoslávský prezidenta Slobodaný Miloševic a další čtyři představitelé jeho režimu z válečných zločinů v Kosovu, od svého zřízení v roce 1993 odsoudil sedm osob z celkem 61 stíhaných.

Mezi Jugoslávií a ICTY, který je od norimberského procesu v roce 1945 a tokijského v roce 1948 prvním mezinárodním soudem s válečnými zločinci po skončení druhé světové války, nebyly navázány vztahy, protože Bělehrad tento soud neuznává a ústava JSR vydání stíhaných osob jinému státu nepovoluje. Podle zástupce JSR při OSN v Ženevě Branka Brankoviče vytvořila soud Rada bezpečnosti OSN bez ohledu na mezinárodní právo a bez ohledu na Chartu OSN s tím, že se na jeho vzniku podílelo pouze 15 ze 185 členských států OSN.

ICTY jako jeden z hlavních pilířů strategie OSN pro řešení událostí v bývalé Jugoslávii po roce 1991 má za úkol "stíhat a trestat osoby obviněné z odpovědnosti za vážná porušení mezinárodního humanitárního práva, spáchaná na území bývalé Jugoslávie od roku 1991". Toto právo se opírá o čtyři mezinárodní dokumenty - Ženevskou konvenci z roku 1949 (postihuje zejména úmyslné zabití a mučení), jednu z Haagských konvencí z roku 1907 (zakazuje určité metody vedení války), Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948 a statut Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku (definuje zločiny proti lidskosti).

Soud, jenž byl ustaven na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 808 z 22. února 1993 a činnost v Haagu zahájil v listopadu 1993, projednává trestné činy (genocida, znásilnění, vraždy, mučení, zotročování, vyhlazování, nezákonná deportace, braní civilních rukojmích, ničení měst a obcí, náboženských stánků a historických památek), má právo vydávat zatykače, ukládat tresty vězení (i doživotní) a peněžité pokuty, nesmí však vynášet trest smrti. Odsouzené přijímají ve svých věznicích dle smlouvy s ICTY Finsko, Norsko, Itálie a Švédsko.

Jugoslávie obviňuje ICTY i OSN z předpojatosti vůči Srbům a Miloševičův režim soud považuje za "spíše politický než soudní orgán". Loni v prosinci Miloševic řekl: "Srbové jsou posledními oběťmi posledního holocaustu v tomto století, o tom není pochyb."
Ke spolupráci s tribunálem vyzvala JSR důrazně již listopadová rezoluce Rady bezpečnosti OSN, ale ani po prosincové návštěvě ministra spravedlnosti JSR Zorana Kneževiče v Haagu se tak nestalo. V lednu odmítla Jugoslávie do Haagu vydat tři armádní důstojníky (Veselina Šljivančanina, Miroslava Radiče a Mileho Mrkšiče) podezřelé, že vydali příkaz ke zmasakrování 261 neozbrojených Chorvatů, odvlečených v roce 1991 z nemocnice ve východochorvatském Vukovaru. Hlavní haagské žalobkyni Louise Arbourové byl také v lednu znemožněn vstup do jihosrbského Kosova, kde hodlala vyšetřovat masakr v Račaku.

Naproti tomu se k ICTY začátkem května odvolal vlivný řecký advokát Alexandr Lykurezis, který v Haagu podal žalobu proti NATO za "válečné zločiny" při bombardování JSR.

Vedle oficiálně obviněných osob (dosud 61) existuje v ICTY také tajný seznam s obviněnými. Ten ale nebyl zveřejněn, aby se předešlo potížím při zatýkání těchto osob.
Od roku 1993 vynesl soud osm rozsudků (jeden obviněný byl zproštěn viny), ale pouze bosenský Chorvat Dražen Erdemovic byl loni v březnu definitivně odsouzen na pět let. Trest si odpykává v Norsku. Zbylých šest odsouzených se odvolalo.

Z 61 obviněných je jich 30 na svobodě, dva jsou v chorvatském vězení a 29 je souzeno či čeká na soud. Mezi nejznámější dosud nepolapené zločince patří bývalý prezident Republiky srbské v Bosně Radovan Karadžic, někdejší náčelník bosenskosrbské armády Ratko Mladic či bývalý šéf srbských milicí v Bosně Željko Ražnatovic (zvaný Arkan). Dva obžalovaní bosenští Chorvaté Mladen Naletilic a Vinko Martinovic jsou v chorvatském vězení.

Ze známých postav války v Bosně byl již v červenci 1997 za 11 různých zločinů odsouzen k 20 letům vězení Dušan "Duško" Tadic (odvolal se) či loni v listopadu dva Muslimové Hazim Delic (20 let, odvolal se) a Esad "Zenga" Lančo (15 let, odvolal se) a bosenský Chorvat Zdravko Mučic (sedm let, odvolal se). Také další dva odsouzení Chorvaté Anto Furundžija (deset let) a Zlatko Aleksovski (dva a půl roku, které si ale již odseděl ve vyšetřovací vazbě) se odvolali. Osvobozen byl v listopadu 1997 Muslim Zejnil Delalic, ale prokurátor se odvolal.