„S ohledem na neurčitá ustanovení předlohy mohou být média zaplavena nesmyslnými a zlomyslnými reakcemi s cílem oslabit a překroutit kritické a investigativní reportáže o lidech u moci,“ uvedl zástupce ředitele Mezinárodního tiskového institutu (IPI) Scott Griffen. Dodal, že připravovaná změna je zbytečná.
Slovenský syndikát novinářů (SSN) zase v prohlášení vybídl poslance, aby v jednání o změně tiskového zákona nepokračovali. Dodal, že syndikát v současnosti spolu s dalšími organizacemi pracuje na přípravě vlastní novely zákona.
V případě schválení návrhu z dílny poslanců nejsilnější vládní strany Směr-SD budou muset noviny, časopisy či tiskové agentury od května až na výjimky znovu bezplatně zveřejňovat reakce politiků na otištěná skutková tvrzení, která se dotkla jejich cti, důstojnosti nebo soukromí. Nově budou moci politici i veřejnost kromě využití takzvaného práva na odpověď požadovat ke stejnému článku také opravu případných faktických chyb, zatímco v současnosti právo veřejnosti na opravu zaniká v případě uveřejnění reakce. Předlohu slovenská sněmovna již projednala v prvním čtení.
V lednu novelu tiskového zákona kritizovala asociace vydavatelů tisku na Slovensku.
Právo na odpověď politiků a veřejnosti na články novin, časopisů a tiskových agentur původně zavedla v roce 2008 první vláda tehdejšího premiéra Roberta Fica, který je šéfem Směru-SD a který zmíněné právo sám v minulosti využil. V roce 2011 vláda stran pravého středu premiérky Ivety Radičové právo politiků na zveřejnění reakce na články zrušila. V platnosti zůstala možnost domáhat se opravy faktických chyb. Dříve slovenská média nával žádostí politiků o otištění odpovědi nezahlcoval.
