Mezinárodní rok astronomie odstartuje symbolicky u pražského orloje

Mezinárodní rok astronomie začne svět slavit 15. ledna. Evropská unie ale má to privilegium, že předběhne ostatní státy o několik dní. Česká republika, která následujících šest měsíců předsedá Evropské unii, zahájí rok astronomie už 7. ledna, a to symbolicky u Staroměstského orloje v Praze.

Jeden z ciferníků na Staroměstském orloji v Praze. | foto: Profimedia.cz

Jedním z důvodů, proč byl rok 2009 vyhlášen rokem astronomie, je letošní 400. výročí prvního pozorování oblohy dalekohledem, které v roce 1609 provedl Galileo Galilei.

I Česká republika má ale v Mezinárodním roce astronomie své "želízko v ohni" – letos si totiž připomínáme také 400. výročí vydání publikace Astronomia Nova, v níž Johannes Kepler při svém pobytu v Praze nastínil nebeské zákony.

Česká verze oficiálniho traileru k Mezinárodnímu roku astronomie 2009

Do Mezinárodního roku astronomie se zapojí celkem sto čtyřicet zemí z celého světa. Oficiální zahájení se uskuteční 15. ledna v Paříži. V Evropské unii se ale začne slavit už o několik dní dříve.

Ve středu 7. ledna začne na Staroměstském náměstí oficiálně Mezinárodní rok astronomie 2009 nejen pro Českou republiku, ale díky našemu předsednictví i pro celou Evropskou unii. Začátek zahájí symbolicky v 15 hodin pohyblivé procesí dvanácti apoštolů na Staroměstském orloji.

7.1. praha

9:00 - 18:00 na Staroměstském náměstí - ukázka astronomické techniky, v případě jasného počasí pozorování Měsíce

15:00 na Staroměstském náměstí - oficiální zahájení za účasti prezidentky Mezinárodní astronomické unie C. Cesarsky, eurokomisaře pro vědecký výzkum J. Potočnika, předsedy Akademie věd ČR V. Pačesa, ministra školství O. Lišky a dalších

18:30 na piazzetě u Národního divadla - otevření exteriérové výstavy velkoformátových fotografií s názvem Vesmír - dobrodružství objevů (do 31.3.2009)

Toto datum bylo vybráno, jelikož se ve stejný den koná v Praze setkání české vlády s Evropskou komisí. Na Staroměstském náměstí tak bude mít mimo jiné proslov i eurokomisař pro vědecký výzkum Janez Potočnik.

"Od rána tu bude stát astronomický stan pro školy a veřejnost. Pokud bude jasno, mohou lidé mít možnost dalekohledem pozorovat Slunce. Kromě dalekohledů a fotografií tu budou také odborníci, kteří zájemcům řeknou vše, co je bude zajímat" uvedl místopředseda Českého organizační výboru Pavel Suchan.

Večer pak bude program pokračovat na piazzetě u Národního divadla, kde se zahájí venkovní výstava fotografií s názvem Vesmír – dobrodružství objevů. Ta bude u Národního divadla k vidění do konce března. Stejnou výstavu si budou mít zájemci možnost prohlédnout současně i v dalších státech světa.

"Výstava velkoformátových fotografií vesmírných objektů bude putovní. Během roku by se tedy měla dostat i do dalších českých měst," doplnil Suchan.

Keplerovo muzeum, soutěže a celosvětové akce

Akce, výstavy či soutěže s astronomickou tématikou jsou naplánované na celý rok 2009. V Praze se například chystá otevření Keplerova muzea. "Praha je jediným místem, které nijak nepřipomíná pobyt tohoto známého astronoma," upozornil Suchan.

Česká astronomická společnost se proto rozhodla, že v květnu otevře muzeum v domě, kde Kepler během pobytu v Praze žil, tedy v Karlově 4, blízko Karlova mostu.

Po celé České republice se také připravují putovní výstavy, semináře, konference či pozorování oblohy. "Západočeská pobočka České astronomické společnosti vyhlásila fotografickou soutěž s názvem "Sviťme si na cestu... ne na hvězdy", jejímž cílem je upozornit na problematiku světelného znečištění.

kde hledat

Aktuální informace o Mezinárodním roku astronomie a všech akcí najdete na stránkách www.astronomie2009.cz. Informace o dění v zahraničí pak na mezinárodním webu: http://www.astronomy2009.org/.

"Dnes je obtížné najít místo, kde byste na noční obloze viděli hvězdy, které třeba mohl spatřit Kepler, protože noční oblohu ‘znečišťuje’ například veřejné osvětlení," vysvětlil Suchan.

Několik letošních akcí přesáhne i české hranice. V dubnu se například uskuteční celosvětové kontinuální pozorování oblohy, které potrvá sto hodin.

Rok astronomie koordinuje v rámci České republiky Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie 2009, jehož předsedou je známý popularizátor astronomie Jiří Grygar. Mezinárodní rok astronomie si klade za cíl především ukázat a přiblížit vesmír veřejnosti, či bojovat za zachování temné noční oblohy.

Česká republika se může chlubit tím, že je jako jediná postkomunistická země plně integrována v evropských astronomických institucích. Od roku 2007 je členem prestižní Evropské jižní observatoře, která provozuje v Chile nejlepší astronomickou techniku, a od roku 2008 je i členem Evropské kosmické agentury. - čtěte Česká republika se stala osmnáctým členem evropského kosmického klubu

astronomové Galilei a Kepler

Galileo Galilei (1564 - 1642) byl toskánský astronom, filosof a fyzik. Galilei se mimo jiné proslavil tím, že jako první člověk použil dalekohled k pozorování oblohy. Inspirován náčrtkovými popisy dalekohledů vynalezených v Nizozemí v roce 1608, vyrobil Galileo jeden zvětšující 8x, poté vyráběl vylepšené modely zvětšující až 20x. Svůj první dalekohled demonstroval 25. srpna 1609 před benátskými zákonodárci.

Známý je i tím, na jakou stranu se postavil ve sporu astronomů o to, jestli planety krouží kolem Slunce (heliocentrický systém) nebo jestli planety a Slunce krouží kolem Země (geocentrický systém). Roku 1604 oznámil Galileo svou podporu Koperníkově myšlenkové škole. Proto měl také spory s církví.

Johannes Kepler (1571 - 1630) byl německý matematik, astrolog a astronom. Do Prahy přišel v roce 1600 a několik let tu působil na dvoře císaře Rudolfa II. Stal se asistentem Tychona Brahe a po jeho smrti císařským matematikem a astrologem.

Na Braheho podnět propočítal dráhu Marsu a po dlouhých výpočtech objevil v Praze první dva ze svých slavných Keplerových zákonů. Tyto výsledky publikoval v roce 1609 v práci Astronomia Nova.

Zdroj: wikipedia.cz