Památku osvobození Osvětimi uctili i bývalí vězni, kteří přinesli k osvětimské Zdi smrti květiny a svíčky. Mezinárodní den památky obětí holokaustu, který nese datum právě osvobození tábora v lednu roku 1945, připomíná utrpení šest milionů židů, 220 tisíců Romů, 15 tisíců homosexuálů a dalších nevinných obětí za druhé světové války.
V Senátu proběhla vzpomínka už v pátek. Na půdě parlamentu promluvil i bývalý osvětimský vězeň Jiří Fišer, který byl do osvětimi transportován v květnu 1944.
Se svým bratrem Josefem se podle něj jako jediní z rodiny zachránili jen proto, že byli dvojčata. Nacistický lékař Josef Mengele jim mimo jiné naočkoval látky, které způsobovaly nemoci, a sledoval, zda je průběh nemocí u dvojčat stejný.
„Osvětim se nám podařilo přežít díky tomu, že jsme byli děti a brali jsme vše jako nutné zlo, ze kterého jsme neměli rozum,“ řekl Fišer.
Mezi lety 1940 až 1945 zemřelo v koncentračním táboře Osvětim 1,1 milionu lidí, většinou židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také na 50 000 československých občanů, židů, politických vězňů a Romů, z nichž přežilo asi 6000.
Historické okamžiky
Sledovat další díly na iDNES.tvVzpomínají i čeští politici
Někteří čeští politici připomněli památku obětí holokaustu i na sociálních sítích. „Holokaust. Krutá obžaloba nacistické zvůle. Jak něco takového mohli lidé vymyslet a zrealizovat? Osvětim, Mauthausen,Terezín. Nezapomínáme,“ napsal na Twitteru místopředseda lidovců Daniel Herman.
„Nacismus byl zlo. Komunismus byl taky zlo. Jen Gulag neměl tak vyspělou technologii masového zabíjení. Místo cyklonu B měli bolševici jen hlad, mráz a makarovy. Nesmí se to opakovat, nesmíme zapomenout,“ konstatoval europoslanec Jaromír Štětina.
„Připomínka holokaustu je zároveň připomínkou toho, že perzekuce kvůli barvě pleti, vyznání nebo sexuální orientaci je v některých zemích stále děsivou realitou. Pokud se to nebudeme pokoušet změnit, tak se můžeme jednou stát obětí nesmyslné nenávisti i my či naše děti,“ reagoval ministr zahraničních věcí za ČSSD Tomáš Petříček.
Marian Jurečka, místopředseda KDU-ČDL, kritizoval premiéra Andreje Babiše a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). „Říkám si, co jejich svědomí říká na to, když tento týden dokázali židovskou obětí okrást už potřetí. Poprvé nacisté, pak komunisté a potřetí tento týden ve sněmovně komunisté ve více stranách KSČM, ANO, ČSSD a SPD,“ napsal.
Průzkum: Někteří lidé holokaust popírají
Zatímco politici na datum výročí nezapomněli, mnoho lidí dodnes hrůzné válečné události zpochybňuje. Podle průzkumu uspořádaného právě k Mezinárodnímu dni památky obětí holokaustu každý dvacátý dospělý Brit nevěří, že se holokaust vůbec stal, a téměř polovina Britů neví, kolik židů při něm nacisté během druhé světové války zavraždili.
„Tak široká ignorance a dokonce popírání je šokující,“ komentovala výsledky britského průzkumu Olivia Marksová-Woldmanová z organizace Holocaust Memorial Day Trust.
Průzkum nicméně také ukázal, že 83 procent Britů považuje za důležité o holokaustu informovat. Tři čtvrtiny dotázaných odpověděly, že je potřeba udělat více pro vzdělávání lidí o této tragické kapitole dějin.
Zemřel Jiří Brady. Pamětník holokaustu, kterého Zeman odmítl vyznamenat |
Deník The Guardian připomněl, že výsledky průzkumy odpovídají tomu, co zjistila loni v listopadu sondáž pro CNN. Ta byla provedena mezi 7000 lidmi v sedmi evropských zemích (Rakousku, Francii, Německu, Británii, Maďarsku, Polsku a Švédsku).
Každý třetí v ní odpověděl, že ví málo nebo nic o holokaustu. V průměru pět procent lidí řeklo, že o něm nikdy neslyšelo. Nejhorší výsledky v tomto směru byly ve Francii, kde o této tragédii neslyšela dokonce pětina dotázaných ve věku 18 až 34 let.